Vylepšili jsme stránku Lidé a Země.
Podívejte se na nový design.

Kamenný trůn

014-000.jpg
, Pátek, 1. června 2007
Jedenáct kilometrů od hlavního města spolkové země Korutany Klagenfurtu se nalézá památka, turisty bohužel často opomíjená: kamenný stolec korutanských vévodů.

Jedenáct kilometrů od hlavního města spolkové země Korutany Klagenfurtu se nalézá památka, turisty bohužel často opomíjená: kamenný stolec korutanských vévodů. Tento trůn je sestaven ze zbytků římských sloupů, desek a kvádrů. Knížecí stolec nemůžeme minout, když jedeme po silnici č. 317 (83) z Klagenfurtu. Bezprostředně za městem Maria Saal vidíme vpravo kamenný trůn chráněný ozdobnou mříží a silným sklem. Již v roce 15 př. n. l. za císaře Augusta bylo území Korutan součástí římského impéria. Od 6. století n. l. se do tohoto prostoru řek Drávy (Drau), Gurk a Glan stěhovali Avaři a slovanské kmeny. Kolem roku 610 vzniklo multietnické Karantánské knížectví s ústředním hradem Karnburgem, který je typický přítomností Fürsteinsteinu, knížecího kamene z upravené iónské hlavice římského sloupu. Hrad leží proti městečku Maria Saal. Všichni korutanští vévodové a knížata získávali svá privilegia až po slavnostní ceremonii na kamenech Herzogstuhlu, a to od 7. až do 15. století. (Kníže Boruth roku 740, kníže Hermann ze Spanheimu roku 1161, kníže Ernest v roce 1414.) Metropolí vládců Korutan, vévodů ze Spanheimu, bylo ve 12.-16. století město St. Veit an der Glan, které stojí za prohlídku.

Sdílej článek dalším cestovatelům
Článek patří do rubriky: Zkrátka

Komentáře

Přečtěte si další podobné články