Vylepšili jsme stránku Lidé a Země.
Podívejte se na nový design.

Je čas objevit Barmu

84-85.jpg
Autor článku: Pavel Macků, Čtvrtek, 6. září 2012
Autor fotografií: Bernard Chambart
Jako běžný turista se v Barmě (Myanmě) nesetkáte s vojáky, s tanky v ulicích či represí. Můžete tak poznat asijskou zemi, která je oproti sousednímu Thajsku či Indii o několik let pozpátku, takže tu u památek nejsou davy lidí, kilometry pláží jsou prázdné a hotely či letadla nemusíte rezervovat několik dní předem. Přinášíme vám tipy, jak si Barmu nejlépe užít a předejít problémům.

Získat víza do Barmy není nic těžkého. Stačí navštívit v thajském Bangkoku po ránu velvyslanectví a večer si víza vyzvednout. Zpáteční letenka z Bangkoku do Rangúnu vyjde na sto dolarů. Za necelé dvě hodiny letu se ocitnete v jiném světě, který se nedá s tím thajským srovnávat. Jestli vám přišel thajský Bangkok jako exotika, barmský Rangún vás dostane do kolen.

Mniši před sochou Buddhy v Paganu.

Výchozí bod – Rangún

Bangkok je nablýskaná metropole, Rangún její chudý příbuzný. O to více však člověka vtáhne jakoby do dávných časů. Oprýskané domy, přestárlé autobusy, rozbité chodníky. Vše je ale tak autentické! Milovníka jihovýchodní Asie Rangún s pěti miliony obyvatel nadchne. Barmští muži odění v longhi – tradičním oděvu připomínajícím sukni, dívky a ženy s thanakhou – make-upem tváře, který je chrání před sluncem a současně slouží jako parfém.

Mezi oprýskanými domy v centru jsou výrazné připomínky koloniální éry. Na jihu centra stojí bílý hotel Strand. Vaří tu skutečně fantasticky a hlavně je to snad jediné místo v celé Barmě, kde si lze za tučný poplatek zařídit výběr peněz z vaší bankovní karty. Jinak to nejde opravdu nikde, takže se před dovolenou zásobte pořádnou sumou bankovek.

Magickým bodem celého Rangúnu a vlastně i celé země je obří pagoda Šweitigoum s pozlacenou téměř stometrovou stúpou. Podle legend je stará 2500 let a uvnitř skrývá vlasy samotného Buddhy. Na obřím prostranství je obklopena desítkami svatyň, které v sobě ukrývají další sochy Buddhy.

Jen v hlavním městě je hned několik menších pagod. Na cestu je nejlepší taxi, které pořídíte za pár kyatů. V hotelích vám nabídnou místní kuchyni, ale pokud na ni nemáte zrovna chuť, můžete v Rangúnu ochutnat v luxusních restauracích i speciality italské či francouzské kuchyně.

Paganští králové postavili v průběhu 230 let na planině přes čtyři tisíce chrámů.

Letadlem do Mandalaje

Nejrychlejší a nejpohodlnější formou dopravy po Barmě jsou letadla. V zemi působí hned několik leteckých společností. Mezi nejvýhodnější (v poměru ceny a komfortu) určitě patří Air Bagan, které létají několikrát denně mezi všemi turisty vyhledávanými místy v Barmě. Nejvzdálenější trasa z Rangúnu do Mandalaje stojí zhruba 30 dolarů na osobu. Letadla jsou čistá a poměrně v dobrém stavu. Připravte se jen na četná mezipřistání.

Z Rangúnu je nejlepší vydat se letadlem do Mandalaje vzdálené zhruba sedm set kilometrů. Ve srovnání s Rangúnem jde o provinční a nevábně vypadající místo plné prachu a hluku. Vyplatí se sem jet kvůli dvěma lákadlům: krásnému klášteru a nejdelšímu teakovému mostu světa v nedalekém městě Amarapura.

Do kláštera Šwe in Bin Kjaung se turisté dostanou bez problémů. Projdou vstupní bránou a ocitnou se v jiném světě. Pryč je prach, divoké zvonění rikšů a tisíce motorek. Kolem se tiše pohybují mniši v šafránových mundúrech. Stačí si sednout a jen tak pozorovat atmosféru zbožného místa. Modlitební místnost, mnich pod proudem ranní vody, líně polehávající kocour na prostranství. A to vše se odehrává kolem nádherné stavby z teakového dřeva, která je hlavní budovou celého kláštera. Stojí na vysokých kůlech s bohatě zdobenými balustrádami a střešními římsami. Tu nechali postavit v roce 1895 bohatí čínští obchodníci s jadeitem.

Z teakového dřeva je i další pozoruhodnost, kvůli které stojí za to vyjet do města Amarapura. Nad zpola vyschlým jezerem Taungthaman se zde klene nejdelší most z teakového dřeva na světě. Jméno jezera připomíná bájného lidožravého obra, který sem přišel hledat Buddhu. U Beinův most je dlouhý přes kilometr a po sto padesáti letech je stále funkční. Návštěvníci si mohou při procházce po mostě odpočinout před ostrým sluncem pod zastřešenými pavilonky, či si od místních obchodníků zakoupit uvězněné mládě sovy a za deset dolarů mu věnovat svobodu.

V samotné Mandalaji stojí za to navštívit Mandalajskou horu – místo, odkud prý Buddha ukázal, kde má město stát. Na 230 metrů vysokou horu můžete vyjet autobusem, ale lepší je vystoupat po zastřešeném schodišti. Cestou nahoru uvidíte sochy buddhů, prodavače suvenýrů nebo se zastavíte v různých fázích výstupu kvůli krásné vyhlídce na město obklopené množstvím malých stúp. Na východě uvidíte v krásném počasí i namodralé obrysy šanských hor. Zhruba v polovině cesty dojdou turisté ke svatyni, v níž jsou uloženy takzvané Péšávarské relikty, které poslal původně velký indický král Ašóka do Péšávaru v dnešním Pákistánu. Po zničení tamního chrámu se dostaly do Barmy. Tyto relikty nejsou nic jiného než tři kosti samotného Buddhy.

Na hladině jezera Inle se rozkládá sedmnáct vesnic. Na člunu můžete navštívit klášter, trhy i opuštěné a zchátralé pagody.

Na koňském povoze po Paganu

Po Rangúnu a Mandalaji na vás ta největší odměna ale stále čeká: starobylé město Pagan. Sem je nejlepší vydat se z Mandalaje lodí. Devítihodinová plavba po řece Iravádí je příjemnou změnou po prašných ulicích Mandalaje. Už z paluby lze při zapadajícím slunci na konci plavby pozorovat první siluety překrásných chrámů. Jejich prodloužené stíny dávají tušit území dvaačtyřiceti kilometrů čtverečních se čtyřmi tisícovkami chrámů. Kdysi zde býval prosperující stát, který na konci 13. století rychle upadl. Podle historiků se městem prohnaly miliony Mongolů Kublajchána, které drancovaly a plenily. Nicméně to, co zůstalo po všech staletích devastace, zemětřesení či netečnosti, vyrazí každému dech. Několik planin s chrámy je nejlepší navštívit na pronajatém povoze taženém koňmi, který lze získat na jeden den i s kočím za zhruba 50 dolarů. Sami pak budete procházet opuštěné chrámy, jejich úzké chodby s obřími sochami ležících buddhů, v tichu obdivovat prastaré kresby na chrámových zdech. Když vystoupáte po příkrých schodech na nejvyšší stavby, uvidíte před sebou úchvatnou scenerii. Planinu, na níž jsou rozprostřeny tisíce staveb, každá krásně jiná, každá jinak barevná.

Jezero Inle – teplé oblečení s sebou

Je načase vyměnit kulturní skvosty za přírodní scenerii: přeleťte ze západu na východ, k jezeru Inle. Připravte si svetr či bundu, opalovací krém a sluneční brýle. Jezero leží v šanských horách. Je dlouhé přes dvacet kilometrů a jedenáct kilometrů široké a rozprostírá se ve výšce téměř tisíc metrů nad mořem. Noci jsou tedy chladné a je dobré pronajmout si chatu s topením či s teplými dekami. Klidná, průzračná hladina kontrastuje s ostrými štíty hor, které jsou kolem celého jezera na dohled.

Na hladině vodní říše je sedmnáct vesnic, které obývají místní Inhové. Na pronajatém člunu můžete navštívit klášter, zalidněné trhy i opuštěné a zchátralé pagody. Domy na kůlech, v nichž tráví místní lidé celý život, místo oživují a dělají z něj mystické místo, kde se odehrává prakticky všechen život jen těsně nad vodní hladinou. Pracovití vesničané se živí pěstováním květin, zeleniny a ovoce či rýže. Místní rybáři jsou navíc světovým unikátem: jako jediní na planetě používají ojedinělou techniku pádlování. Pádlo mají zaháknuté na noze a přidržují jej pod kolenem. Díky tomu mají volné ruce, kterými mohou pracovat s kornoutovými sítěmi, které mají dřevěné kostry. Na jezeře určitě stojí za to navštívit některou z lepších restaurací, kde dostanete skvěle připravené čerstvé ryby. Jedním z takových podniků je určitě restaurant View Point.

Rybáři na jezeře Inle používají unikátní techniku pádlování: pádlo mají zaháknuté na noze, a tak mají volné ruce k práci.

Sami na pláži

Aspoň posledních pár dní je příjemné využít zdejší nádherné pláže. Na pobřeží Bengálského zálivu jsou kilometrové opuštěné pláže. Ideální je například Ngwesaung. Z Rangúnu si sem můžete vzít taxík a za pět hodin jste doslova v ráji. Navštivte třeba resorty Aureum Palace Hotel či Myanmar Treasure za příznivou cenu. Máte vlastní chatičku posazenou v tropické zahradě a s výhledem na moře. Pláž dlouhá několik kilometrů opatřená pohodlnými lehátky, na kterých se povaluje nanejvýš dvacet lidí. K tomu si připočtěte vynikající kuchyni nabízející kontinentální jídla i prvotřídní asijské pochoutky, čerstvé plody moře, to vše servírované při svíčkách a s přímým výhledem na moře.

Objevte Barmu!

Barma je zemí s obrovským potenciálem. Již dnes tam lze prožít vzrušující dovolenou plnou dobrodružství. Prakticky na všech místech jsou jak levnější, tak dražší hotely a díky dobré síti leteckých linek není problém zemi za tři týdny procestovat. Resorty u moře se pak vyrovnají těm proslulým v Thajsku, jen s jednou výhodou, která je k nezaplacení: pláže jsou prázdné a jídlo stejně dobré. Thajsko už objevil celý svět, teď je čas objevit Barmu!


CESTUJ ZODPOVĚDNĚ

Na specifika cestování po této asijské zemi pod vládou vojenské junty upozorňuje Barmské centrum. Informujte se třeba v kampani „Jedu do Barmy. Zodpovědně.“ na adrese http://www.burma-center.org

Centrum chce zvýšit pozitivní dopady turismu v ekonomické, kulturní a politické oblasti na celé barmské obyvatelstvo a zároveň zmenšit nevyhnutelnou podporu barmské armádě, jejím politickým zástupcům a na vládu napojeným podnikatelům.

Christoph Amthor z Barmského centra doporučuje především: „Je dobré si už před cestou zjistit o Barmě co nejvíce informací, nespoléhat jen na cestovní katalogy. V zemi pak zachovávat kritický pohled na místní poměry a aktivně se zajímat o život místních lidí. Většina z nich žije v extrémní chudobě, tak s ohledem na ně neplýtvejte prostředky, peníze utrácejte v menších podnicích a snažte se nakupovat přímo od Barmánců. Dejte přednost místním podnikům před zahraničními firmami. Vyhýbejte se podnikům, které patří armádě nebo vládě a byly vybudovány za porušování lidských práv. Respektujte barmskou kulturu a zvyky, které často vyžadují opatrnost, trpělivost a ochotu se přizpůsobit.“

V brzké době přibude česká verze stránek www.ecoburma.com

Sdílej článek dalším cestovatelům
Článek patří do rubriky: Reportáže

Komentáře

Přečtěte si další podobné články