Vylepšili jsme stránku Lidé a Země.
Podívejte se na nový design.

Jaké to je, fotografovat El Moly aneb Co není na fotkách

Lenka Klicperová, Úterý, 1. února 2011
Nechápu, jak někdo může přežít v krajině, kterou obývají severokeňští El Molové. Nikdy jsem, snad s výjimkou Afghánistánu, neviděla tak pustou, ale přesto fascinující krajinu. Vyprahlo, žár, až to bolí, nikde ani trocha stínu, kam se schovat.

Přes den se vzduch tetelí horkem a jediná možnost, jak se trochu zchladit, je zalézt do jezera. Ale ouvej -na Turkaně žije vůbec nejpočetnější populace krokodýlů nilských v Africe. Místní se chodí koupat jen na jedno místo. „Támhle, jak vidíte tu velkou loď, tam se můžete jít klidně vykoupat i si zaplavat,“ ukazoval nám předák vesnice pan Číslo Dvě (tak se vážně jmenoval, protože se narodil své matce v pořadí druhý). Slovem plavat ale myslel pár temp, při nichž se plavání neznalá populace odráží nohama ode dna.

My jsme si ale s kolegyní Olgou Šilhovou řekly, že krokodýli nekrokodýli – do vody prostě musíme, jinak to tam nepřežijeme a nic nenatočíme ani nenafotíme. Jediná strategie, jak přežít u El Molů, byla pro nás takováto: Nejméně třikrát denně složit na břehu jezera veškerou techniku, vyndat z kapes baterky, krytky objektivů či zapalovače a tak, jak jsme oblečené, vlézt do poněkud páchnoucí vody. Tam se s rozkoší tak deset až patnáct minut chladit, než nás přepadne „krokodýlí strach“.

Večer nastává na Turkaně jiná nesnáz. Jakmile se začne stmívat, ve vzduchu se zčistajasna objeví miliardy malinkých mušek. Jsou tak otravné, že by se z toho jeden asi za pár dní zbláznil. Jsou všude, jako živá oblaka pokrývají náš stan, postavený před Číslovou chatou z rákosí. Zalézají do očí, do nosu, při neopatrném výraznějším nádechu jich máte hned několik desítek v nose. Když už člověk má pocit, že to nevydrží, vyjde měsíc a začne foukat. To není vítr, co se každý večer strhne nad Turkanou, to je uragán. Nad děsivě pustou krajinou trčí obrovský měsíc, jehož bledý svit se zrcadlí ve vodách nekonečného jezera. A do toho sviští vichr. Krajina jako stvořená do nějakého Hitchcockova hrůzostrašného příběhu…

Sdílej článek dalším cestovatelům

Komentáře

Přečtěte si další podobné články