Vylepšili jsme stránku Lidé a Země.
Podívejte se na nový design.

Jak se loví krokodýl

65.jpg
Autor článku: Libor Kopečný, Úterý, 9. prosince 2014
Autor fotografií: Libor Kopečný
Tyč, smyčka provazu, soustředění a rychlé reakce – to vám stačí k tomu, abyste se stali „lovcem“ krokodýlů. A když ulovíte krokodýla v rámci záchranné stanice ACES, zachráníte mu tím život. My tu strávili jen pár dní a popasovali jsme se hned s několika pořádně velkými kousky.

Cherie a Vince Roseovi tvoří zajímavý pár. Cherie je bezprostřední, výřečná a pohledná dáma středního věku, její manžel Vince je urostlý charismatický padesátník s vizáží herce Paula Hogana neboli filmového Krokodýla Dundeeho. Na rozdíl od něj ale Vince nosí místo klobouku čapku s maskovacím vzorem a krokodýly loví doopravdy.

Tihle „krokodýlí manželé“ se před deseti lety odstěhovali do Belize a zabývají se tu ochranou krokodýla amerického. „Je fajn, že jste tady, chlapci,“ hlaholí Cherie, „mohli byste pomoct Vincovi chytit pár krokodýlů, které sem přivezli nedávno. Měla jsem před časem autonehodu, noha ještě bolí a nemůžu při odchytu na krokodýly skákat.“ Dva z chycených samců prý brzy v rámci ochranářského programu převezou do Zoo Phoenix v Arizoně, a tak je nutné je před transportem změřit, prohlédnout a očipovat.

Jsme trochu zaskočeni, tohle jsme nečekali. Tiše doufáme, že snad půjde o menší jedince, a tak po chvilce váhání souhlasíme. Nakonec, nejsme v oboru zcela bez zkušeností. Francouz David působil po studiích zoologie dva roky na krokodýlí farmě v tuniské Džerbě jako technický manažer, Pepa a já jsme s krokodýly a kajmany pracovali už před lety coby studenti a členové teraristického kroužku v Městské stanici mladých přírodovědců.

Rozcvička v obytné čtvrti

První odchyt probíhá v jezírku v nově vystavěné obytné čtvrti. Krokodýl se sem nastěhoval před několika týdny a místní děti ho pro legraci začaly přikrmovat. Házíme mu malé kousky kuřete a postupně ho lákáme ke břehu. Pak mu Vince pomocí tyče, na jejímž konci je připevněn provaz, navléká a stahuje smyčku kolem horní čelisti. Nyní ho můžeme vytáhnout ven. Krokodýl se mrská, seká zatím stále otevřenými čelistmi i ocasem do stran. Po chvilce se trochu unaví, což je vhodná příležitost skočit mu na záda a přitisknout horní čelist ke spodní. Pod kůži jsme odchycenému krokodýlovi vpravili čip a pustili ho zpět do přírody.

Krokodýli mají silný stisk, ale svaly sloužící k otevírání čelistí jsou překvapivě slabé. Zavřené je lze udržet u sebe jen rukou. Je ale třeba je neprodleně fixovat pružnou lepicí páskou a oči zvířeti zakrýt kusem látky nebo alespoň rukama. Plaz se tím zklidní. Chycený kus je asi šestiletý samec o délce 189 cm a váze zhruba 20 kg. Večer ho odvážíme lodí do vzdálené pobřežní laguny, vpravíme mu pod kůži na ocase identifikační čip a vypouštíme zpět do přírody. O odchytu se udělá i záznam se všemi podstatnými informacemi, který posléze dostanou do rukou úřady.

První velikostní liga

Druhý den už nás čeká tvrdší oříšek. Na základně ACES je v malém výběhu umístěn čerstvě chycený dospělý exemplář. Postup odchytu je stejný jako první, leč s několika odlišnostmi. Krokodýla taháme z vody ve třech a máme co dělat, abychom s ním hnuli. Rozhodně nám to neulehčuje, využívá k obraně svou značnou váhu a zapírá se nohama. Po dvou minutách přetahované je venku. Nyní využívá Vince užitečný trik. Na druhou stranu napnutého lana navléká smyčku z dalšího lana o průměru asi 40 cm.

Jemným poškubáváním ji po prvním laně dopraví k rozevřené tlamě krokodýla a ve chvíli, kdy je pootevřená čelist uvnitř smyčky, ji prudce stáhne. Zvíře má nyní čelisti zavřené a provizorně zafixované. Přichází vhodná chvíle ke skoku chytače na záda a přitisknutí hlavy k zemi. Druhý musí prakticky současně skočit na zadní část těla, zvednout krokodýlovi obě zadní nohy nahoru a dalším lanem je přivázat k ocasu. Tím se eliminuje riziko, že krokodýl využije svou oblíbenou taktiku začít prudce rotovat kolem své osy. V tu chvíli by mohl prvního chytače, držícího hlavu, zranit ostrými zuby, i když je čelist zavřená, o zhmožděninách, případně zlomeninách, pokud by nás odhodil nebo udeřil ocasem, ani nemluvě. Tady už skutečně končí legrace.

Je nutná maximální koncentrace a opatrnost. Zde už jde o první velikostní ligu: zvíře je dlouhé 3,1 m, váží 100 kg. Při vypouštění nejdříve krokodýlovi rozvážeme nohy, pak odstraníme lepicí pásku a nakonec od něj co nejrychleji odskočíme. Podobně „zpracujeme“ další kusy obdobných rozměrů.

Pod kůži jsme odchycenému krokodýlovi vpravili čip a pustili ho zpět do přírody.

Čtyři na jednoho

Na posledního se Vince zjevně netěší. Soudíme tak podle kyselého výrazu v jeho tváři a nepublikovatelných poznámek. Po třech měsících ve velkém polopřírodním výběhu si velký samec ve snaze uniknout skrz drátěný plot namotal asi 70 cm drátu na spodní čelist. Taháme krokodýla na vyvýšený blátivý břeh a skóre je nerozhodné. Čtyři muži na jedné straně lana, 3,6 m dlouhý krokodýl vážící skoro dva metráky se zmítá na straně druhé. Bláto nám pod nohama klouže, jsme v rohu výběhu, takže případná úniková vzdálenost je silně omezená. Nakonec alespoň částečně vyhráváme a krokodýl je skoro na břehu, ve vodě mu zůstává jen kus ocasu. Čelisti musí mít pootevřené, aby Vince mohl drát odmotat. Opatrně mu házíme do tlamy silné klacky, aby se zakousl.

První praskají jako párátka, konečně jeden silnější stisk ustojí. David vyvíjí na čelist tlak shora. Vince nemá po ruce nic vhodnějšího než multifunkční kapesní nožík, kterým operuje v pootevřené tlamě. Po chvíli drát odstraní, my na povel seskakujeme z hřbetu a nasupený krokodýl se vrací zpět do vody. Není nad poklidnou a lenošivou dovolenou v prosluněném Karibiku!


NEBEZPEČNÁ SETKÁNÍ

Na karibském pobřeží Belize přibývají další a další hotelové resorty, a tak se člověk stále více dostává do nežádoucího kontaktu s krokodýlem americkým. Turisté si ne vždy uvědomují nebezpečí z blízkých setkání a napomáhají tomu i místní ilegální krmiči, kteří se snaží předváděním krmení krokodýlů o přivýdělek. Krokodýli si velmi rychle spojí příjem potravy s člověkem, ztratí přirozenou plachost a začnou člověka aktivně vyhledávat. Podobné situace řeší například v Kanadě s medvědy. Cherie a Vince právě takové problémové jedince odchytávají, umístí ve svém zařízení a pak přesouvají do neobydlených oblastí nebo pro ně hledají vhodné náhradní řešení. Navíc se snaží o osvětu ve školách. Financování pomáhají řešit vzdělávací noční výlety loďkou pro turisty i nadace (například Nadace Brigitte Bardotové).


KROKODÝL AMERICKÝ (Crocodylus acutus)

  • Jeden z největších druhů krokodýla.
  • Na americkém kontinentu vůbec největší.
  • Samci dosahují délky 4–5 m, samice o něco méně.
  • Mimořádně staří jedinci dorostou do délky přes 7 m při váze 1500 kg.
  • Může se dožít až 100 let.
  • Obývá rozsáhlé oblasti Karibiku, zejména ostrovů jako Kuba, Hispaniola, Jamajka a Portoriko, severní část Jižní Ameriky, karibské i pacifické pobřeží většiny středoamerických zemí a jižní část Floridy, která je nejsevernějším místem původního rozšíření.
  • Na většině území je vyhuben.
  • Velikost celosvětové populace je odhadována na 10 000 až 20 000 jedinců.
  • V Belize žije asi 1000 kusů.
  • Preferuje pobřežní vody, ústí řek.
  • Díky speciálním žlázám u kořene jazyka vylučujícím z organismu přebytečnou sůl je skvěle přizpůsoben k trvalému životu v brakické i ve slané mořské vodě.

ÚTOKY NA ČLOVĚKA

Podle oficiálních mezinárodních statistik došlo mezi lednem 2008 a květnem 2013 k celkem 66 útokům krokodýla amerického na člověka, z čehož 13 skončilo smrtí napadeného. Případů bude zřejmě více, Panama a Kuba údaje neposkytují. V samotném Belize byli za uvedené období napadeni 3 lidé, žádný případ neskončil fatálně.


Cherie a Vince Roseovi

CHERIE A VINCE ROSEOVI A ACES

  • Cherie ukončila studia biologie v Coloradu roku 1989, pak se věnovala studiu mořských savců. Vince je ochranář samouk. V Coloradu se zabýval pozorováním volně žijících medvědů, působil i v Austrálii, kde se předmětem jeho zájmu stali krokodýli mořští.
  • V roce 2004 se Cherie a Vince přestěhovali do Belize, kde založili neziskové ochranářsko-vzdělávací centrum ACES – American Crocodile Education Sanctuary.
Sdílej článek dalším cestovatelům
Článek patří do rubriky: Reportáže

Komentáře

Přečtěte si další podobné články