Vylepšili jsme stránku Lidé a Země.
Podívejte se na nový design.

Jak převléknout kabát

46-1.jpg
Autor článku: Michael Fokt, Středa, 22. června 2011
Autor fotografií: Michael Fokt
Vyměnit sukni za kalhoty může být v přírodě dobrým tahem. Za určitých podmínek mají na růžích ustláno dámy, jindy zase pánové. Někteří živočichové proto mění pohlaví s věkem, jiní třeba několikrát denně tam či zpět a další převlékání kabátů pouze předstírají. A my ostatní máme co dělat, abychom se v tom všem vyznali.

Být samcem i samičkou najednou je pro nás lidi poněkud podivná představa. Tak trochu konflikt zájmů. Nedovedu si kupříkladu představit, jak bych při řízení auta udržel současně rtěnku a holicí strojek, kdybych byl mužem i ženou v jedné osobě. Někteří tvorové však podobná dilemata zvládají s naprostou bravurou a ještě si z obojího berou to nejlepší. Abychom se s jedním z nich seznámili blíže, nemusíme chodit máte za domem nijak daleko. Jestli zeleninový záhonek, tak si asi zrovna pochutnává na vašem salátu.

Hlemýždi dokážou skladovat sperma partnera i několik měsíců. Při páření do sebe střílejí „šípy lásky“.

Z námluv hlemýžďů zahradních by měl radost i sám bůžek Amor. Během milostného aktu po sobě totiž střílejí pravými šípy lásky. Zvláštní šípový vak, který ústí do samičí části pohlavních vývodů, skrývá překvapivou tajnou zbraň -špičatý krystalek aragonitu. Může být až centimetr dlouhý a náruživí plži si ho vzájemně vrážejí do kůže. Zabodnutí šípu partnery fyzicky stimuluje k pohlavní aktivitě.

Vědci však zjistili, že hlen na jeho povrchu dokonce obsahuje chemické látky, které na hlemýždě působí jako elixír lásky. Injekce rozvášněných partnerů způsobuje, že jsou samičí pohlavní cesty lépe připravené k přijetí partnerova spermatu. Díky účinkům šípových feromonů se otevírá průchod do zvláštní komůrky, kde hlemýžď přechovává živé spermie i několik měsíců. Může tedy klást oplozená vajíčka, aniž by se musel znovu pářit. Pro samčí složku jeho osobnosti to patrně moc dobrá zpráva není.

Obojetné pohlavní cesty hlemýžďů, které se až později větví na samčí a samičí část, musejí ve skutečnosti zvládat vcelku rušný obousměrný silniční provoz. Dopravují vlastní spermie dolů do penisu, aby mohly oplodnit partnera. Zároveň transportují opačným směrem do skladovací komůrky jeho samčí pohlavní buňky. Později při kladení se tudy navíc musejí protáhnout oplozená vajíčka. Trojitý vývod „chámovejcovodu“ to však evidentně nějak dokáže.

Někteří kanici dokážou změnit pohlaví několikrát za den.

Takzvaní banánoví slimáci rodu Ariolimax z Ameriky jsou patrně přesvědčení, že se jim bude lépe dařit jako samečkům obklopeným harémem partnerek. Snad jen tím se dá vysvětlit krutost, se kterou se snaží partnerovi při páření odkousnout jeho mužskou chloubu. Vyrábějí si tak další samičky do zásoby.

Mnohem tolerantnější jsou mořští zadožábří plži zejové. Oddávají se skupinovým radovánkám, při kterých se seřadí do jakéhosi vláčku. První plž funguje jenom jako samička a poslední jako samec, ti uprostřed si však užívají z obou stran. Přední část těla plní samičí a zadní zase samčí funkci. Občas se vedoucímu zejovi podaří zachytit toho posledního. Spojí se s ním, čímž vytvoří dokonale spravedlivé bisexuální kolečko.

Kluci v sukních

Lidé musejí kvůli změně pohlaví podstoupit složitou operaci. Pro některé živočichy je však takový zázrak denním chlebem. Mistři v převlékání kalhot a sukní se ukrývají ve slaném živlu. V Rudém moři a Indopacifiku, někdy sotva půl metru pod hladinou, je k vidění zvláštní soužití dvou živočichů. Jeden z nich, mořská sasanka, však vypadá spíš jako podivná rostlina rostoucí ze dna. Její zdánlivě křehká chapadla se ježí miliony žahavých buněk připravených usmrtit každého vetřelce.

Klauni žijí na sasance v párech či malých skupinách. Když samička zemře, změní největší ze samečků pohlaví.

Vlastně ne každého. Mezi nebezpečnými rameny žijí páry či skupinky pestře zbarvených rybek – klaunů. Klauni podstoupili nebezpečný proces, během kterého se se svou hostitelkou sblížili natolik, že je přijala za své. Tajemství tohoto kouzla se ukrývá ve slizu na povrchu klauního těla. Obsahuje stejné látky jako sliz sasančin, takže žahavec vlastně považuje rybky za součást sebe sama. Proto na ně neútočí. Klauni si tedy užívají bezpečí, které jim na přeplněném korálovém útesu může kdekdo závidět. Má to však jeden háček. Sasanka je pro klauny tak cenná, že ji nikdy neopouštějí. Dokonce ani v případě, že přijdou o partnera. Klaunímu společenství vládne velká samička, která na sasance uzurpuje menší samečky.

S největším z nich se přitom páří. Pestrý ženich se pak musí ze všech sil starat o jikry, aby nedostal kopačky. Dokazuje tím, že je dobrým otcem. Čas od času však navzdory své žahavé ochránkyni přijde o život i klauní samička. Zdá se, že se tím osiřelá „pánská jízda“ dostává do neřešitelné situace. Samička je pryč a samečkové se ven neodváží. Za několik dnů je však po problému. Na sasance vládne nová paní domu. Jak to? Klauni jednoduše umí měnit pohlaví.

Z největšího samečka se stala novopečená samička. Klauni nejsou zdaleka jedinými rybami, které změnu pohlaví ovládají. Kanici písmenkoví jsou nebezpečnými lovci, kteří křižují vody Středozemního moře. Podle pozorování belgických vědců zvládl pár těchto dravců během několikahodinových hrátek změnit pohlaví hned šestkrát. Každý z partnerů se opakovaně měnil ze samce v samici a naopak.

Podobně se chovají i američtí kanici druhu Serranus subligarius. Během tření plave první samička kladoucí jikry a za ní pestře zbarvený sameček, který je oplodňuje. Po prvním kole změní partneři nejen pohlaví, ale také pozice při tření i zbarvení. Někteří kanici si dokonce hlídají, aby jim partner během samičí fáze nabídl k oplodnění stejný počet jiker, jako oni předtím jemu. Nechtějí se nechat ošidit. Jiní, například kanic modroskvrnný, dávají přednost pomalejšímu tempu.

Začínají život jako malé samičky, a když dostatečně vyrostou, změní se v samce. Asi pak mají více sil zápasit s ostatními. Některé ryby mění pohlaví dokonce nedobrovolně. Dochází k tomu i ve vodách našich řek. Nutíme je k tomu my lidé. S ženskou močí odchází do kanalizace tolik hormonů z antikoncepčních pilulek, že je nezvládají odfiltrovat ani moderní čističky. Ryby se pak pod jejich vlivem mění ze samců na samičky. Odborníci to názorně předvedli na pstruzích. Nebozí samečkové vhození do vody z čističky začali po několika dnech vytvářet vaječné bílkoviny. Za další týden na svou mužskou podstatu zcela rezignovali.

Podvodníci v převleku

Caesar se prý rozvedl se svou druhou ženou Pompeiou jenom proto, že se ji pokusil svést mladík převlečený za ženu. Díky svému mazanému převleku se dostal na výlučně ženskou náboženskou slavnost, Caesarovu ženu se mu však okouzlit nepodařilo. Na rozdíl od něj slaví celý zástup nápadníků z říše živočichů se stejnou taktikou nebývalé úspěchy. Dutiny mořských hub v Kalifornském zálivu obývají kolonie drobných korýšů stejnonožců. Tvoří je jeden větší sameček s mohutnýma zadečkovýma nožkama, pod jehož ochranou se krčí houf menších samiček. Ovšem pozor.

Není všechno zlato, co se třpytí, a s některými samičkami není všechno v pořádku. Pilně totiž oplodňují vajíčka těch druhých strážci harému přímo pod nosem. Jsou to totiž převlečení trpasličí samečci. Mezi rybami jsou podobné podvůdky více než běžné. Vědci je objevili u více než sto dvaceti druhů. Za samičky se převlékají cichlidy z afrických jezer i slunečnice pestré, které žijí také u nás. Podvodníci dokonce zvládají i samičí zásnubní tanec.

Plzáci se při páření stáčejí do kruhu připomínajícího symboly jin a jang. Protože jsou to hermafroditi, vyměňují si během aktu sperma vzájemně.

Přidruží se k samičce, kterou zrovna přilákal velký samec střežící vhodné teritorium ke tření. Ačkoli má radost, že se mu podařilo svést hned dvě partnerky najednou, často končí s méně než polovinou vlastního potomstva. Zástupy transvestitů číhají i ve světě plazů. Zakrslí samečci se umějí vplížit do teritorií jamajských leguánků anolisů, kteří dominantní rivaly bez milosti vyhánějí.

Vychytralý proutník ovšem musí skousnout, že s ním velký samec zachází jako se samičkou – občas se s ním páří. Převlečení leguáni mořští před svou vyvolenou dokonce masturbují. Třou genitálie o skálu, aby byli krátce po zasunutí jednoho ze svých penisů schopní ejakulovat. Vládci harémů totiž kradmé páření většinou zpozorují a ihned nemilosrdně trestají.

Mločíci se páří tak, že sameček navádí partnerku k balíčku spermií, který během námluv vyloučil na zem. Občas se však na scéně objeví jiný mločík. Zpočátku se chová jako samička a vstoupí mezi roztoužený pár. Najednou však skutečnou samičku odvede stranou dřív, než sebere spermie původního nápadníka. Ten má smůlu – je nadlouho neškodný. Vytvoření nového balíčku mu trvá déle než celý den.

Užovky rodu Thamnophis hledají partnerky po čichu. Někteří zrádní samci však dokážou vydávat pach, který samičí vůni lásky připomíná. Mezi svými konkurenty tím způsobí pořádný zmatek. Protože na jednu samičku někdy připadá i sto nápadníků, docela se to hodí. Všechny tyhle finty jsou však učiněným čajíčkem proti praktikám světlušek. Jejich samičky lákají partnery svůdným poblikáváním. Každý druh má přitom svůj kód Morseovy abecedy, aby signalizace bez chyb zafungovala. Některé nevěsty se však převlékají za samečky jiných druhů. Vysílají cizí vzkaz a vůbec jim nevadí, že se s dychtivými ženichy ani nemohou spářit. Lákají je k sobě pouze kvůli tomu, aby si na nich pochutnaly!

Sdílej článek dalším cestovatelům
Článek patří do rubriky: Reportáže

Komentáře

Přečtěte si další podobné články