Vylepšili jsme stránku Lidé a Země.
Podívejte se na nový design.

Hravá Šumava

90-91sumava.jpg
Autor článku: Pavla Apostolaki, Úterý, 28. červnaec 2015
Autor fotografií: Profimedia.cz
Slunečného počasí přibývá. A tak neváhejte, obujte pohorky a vydejte se za zábavou do jednoho z nejstarších pohoří Evropy.

Vaše první kroky mohou rovnou vést do Horní Plané. Zde totiž vznikl originální projekt „Šumavský Everest“.

V informačním centru si zakoupíte Vrcholový pas označený pořadovým číslem a poté již musíte zdolat 8850 metrů nejvyšší hory světa prostřednictvím součtu výšek osmi následujících vrcholů.

Až dorazíte do každého cíle, v malých „ptačích budkách“ naleznete identifikační razítko. Po zdolání posledního místa předložíte svůj pas ke kontrole a obdržíte certifikát o zdolání „Šumavského Everestu“ podepsaný starostou města Horní Planá.

Platnost pasu není omezená, záleží jen na vás, v jakém pořadí a za jaké časové období vrcholy pokoříte. Mimochodem, do února 2015 bylo prodáno tři sta osmdesát pasů a hlášeno je padesát přemožitelů.

Šumava má tajemství nejen přírodní, zapojit se tu můžete i do hledání tzv. cachek.

Plechý – 1378 m n. m.

Nejtěžší výstup vám zpestří „zážitková cesta“. Dokumentuje obnovu lesa po kůrovcové kalamitě a vede od ledovcového Plešného jezera. Na vrcholu hory panují extrémní klimatické podmínky, proto nepodceňujte své vybavení.

  • Aktuální údaje vám poskytne automatická meteorologická stanice: portal.chmi.cz

Smrčina – 1338 m n. m.

Další šumavská tisícovka leží v Mühlviertelu v Horním Rakousku, avšak její severní svahy spadají pod naše území. Vrchol Smrčiny (Hochfichtu) je blízko rakousko-české hranice, pouhých padesát metrů.

Třístoličník – 1311 m n. m.

Z bájného trůnu panovníků tří zemí získáte dobrý výhled do Bavorska a na Alpy. Místní tvrdí, že za vynikající viditelnosti lze dalekohledem spatřit i druhý nejstarší kostel v Mnichově – Frauenkirche. Troufáte-li si, můžete Smrčinu, Plechý a Třístoličník zdolat naráz hřebenovou cestou s konečnou v Novém Údolí. V bývalé dřevařské osadě vybudoval spolek „Pošumavská jižní dráha“ nejkratší mezinárodní železnici na světě. Na původním náspu tratě znovu položil koleje přes státní hranici v délce 105 metrů. V turistické sezoně vás tak parta železničních nadšenců sveze replikou parní lokomotivy nebo šlapací drezínou z jižních Čech do Bavorska.

Špičák – 1311 m n. m.

Z hory v Královském hvozdu dohlédnete až na magické Čertovo jezero. Obzvlášť dobře se vám to podaří z nové rozhledny, kterou vloni nechala vybudovat Tělovýchovná jednota SA Špičák.

Knížecí stolec – 1236 m n. m.

Vršek hory byl od vzniku vojenského výcvikového prostoru Boletice v roce 1947 pro veřejnost nepřístupný. Až po šedesáti čtyřech letech vznikla nová modrá turistická trasa (společně s dřevěnou vyhlídkovou věží), na niž je povolen vstup o víkendech a státních svátcích (stejná pravidla platí i na Špičáku).

Moldaublick – 1020 m n. m.

Kovová rozhledna postavená v roce 1967 na svahu hory Sulzberg poblíž hornorakouské obce Ulrichsberg poskytuje nádherný výhled na údolí Vltavy, Lipenskou přehradu a Vítkův kámen. Na Vltavskou vyhlídku vystoupáte po 137 schodech do výšky 24 metrů. Máte-li natrénováno, spojte túru se sousedním Alpenblickem a pokochejte se pohledem na Alpy.

Olšina – 732 m n. m.

Nejstarší a nejvýše položený chovný rybník v Čechách založený v roce 1370 cisterciáky z kláštera Zlatá koruna najdete u vesničky Hodňov. Vydejte se po hrázi o délce 400 metrů až k historické baště připomínající tragickou událost. V tomto místě došlo v roce 1790 k protržení hráze. Záplavová vlna zničila velké množství domů a vzala i spoustu lidských životů.

Přívoz v Horní Plané – 725 m n. m.

Další stanoviště vám ukáže „české moře“. Přehrada Lipno napuštěná od roku 1959 vznikla zatopením vltavského údolí s mnoha mokřinami, rašeliništi, poli a vesnicemi. Objeďte si největší vodní plochu na území naší republiky (délka 44 km, šířka přes 10 km) na kolech, koloběžkách, elektroskútrech nebo in-line bruslích.

Šumava není nejvyšší české pohoří, ale má nejnižší teploty.

RANDE S POKLADEM

Na příznivce geocachingu čekají desítky schránek nejenom na území Národního parku Šumava, nýbrž i u německých sousedů v Bavorském lese (Bayerischer Wal­d).

Stačí si k tomu pořídit outdoorový GPS přístroj s kvalitním čipem (rozdíl poznáte v lese) a s podrobnou mapou (dobrá je TOPO CZ se zobrazením 1 : 10 000). Zařízení určí pozici a po zadání souřadnic vám s přesností na 5–20 metrů pomůže najít schránku s pokladem.

Při hledání vám poslouží i některé mobily se zabudovaným GPS modulem. S aplikací Geocaching.com pro iPhone si navíc přečtete údaje, které byly donedávna jen pro počítačové připojení. A naleznete-li cache, můžete jeho objev přes telefon rovnou zapsat.

Geocaching – moderní stopovaná

Hru organizuje portál www.geocaching.com, kde získáte veškeré informace (včetně registrace) a zjistíte nově založené cache.

  • Podrobnosti o hledání krabiček v češtině najdete na wiki.geocachin­g.cz

Tajemné schránky na Šumavě

„Lýkožrouta smrkového 2009“ tvoří schránka s více etapami, kdy nalezení poslední krabičky je podmíněno správnými odpověďmi na otázky v těch předchozích. Úspěšní hledači pak dostanou v cíli malou voňavou odměnu.

Oproti tomu multicache „V ráji šumavském 2010“ upomíná na situaci po ničivé vichřici, kterou popsal Karel Klostermann ve své stejnojmenné knize. Přímo v terénu při pátrání po schránkách uvidíte, jak se tato oblast zotavuje ze živelní pohromy.

Národní park Šumava také vypustil do geocachingové sítě dva „cestovní brouky“. Na internetových kanálech tak můžete pozorovat, jak tito sedmicentimetroví dřevění kůrovci díky geocacherům putují přírodou.

Pro lidi s pohybovými problémy jsou nachystána vozítka a značené trasy.

Questing

Hra podobná geocachingu, ovšem na rozdíl od něj nevyžaduje GPS přístroje. Tištěnou legendu si vyzvednete na startu nebo vytisknete z internetu. Trasy hledaček vám ukážou to nejzajímavější z okolí a nakonec vás dovedou za pokladem.


HOUKNĚTE SI SE SOVOU

V prostředí bývalého malého lomu vznikl za osm milionů korun v Borové Ladě největší sovinec v České republice. Přes dvacet masožravých živočichů, kteří dokážou otáčet krkem až o 270 stupňů, vám bude volně létat nad hlavou.

V průchozích a oddělených voliérách uvidíte od května do září téměř všechny druhy sov žijících na Šumavě. Od největšího výra velkého až po nejmenšího sýce rousného. Na dřevěné stezce dlouhé sto metrů (přístupná i pro vozíčkáře) najdete informační panely. Speciálními kukátky máte možnost sledovat fotografie ze života nočních opeřenců – například jejich hnízdění nebo přijímání potravy.

Párty s výry

Nenechte si ujít podvečerní pozorování ptáků s nejdokonalejším mozkem (každé úterý až do 21 hodin) v době jejich největší aktivity. Usedněte v areálu na lavičku a zaposlouchejte se do houkání sov.

Přírodní občerstvení je tu nachystáno se vším všudy.

SVIŠTÍME PŘÍRODOU

Nemůžete se Šumavou projít po svých? Nevadí, absolvujte výlety na elektrickém skútru.

Jste-li vozíčkář, držitel průkazu ZTP, ZTTP nebo senior nad šedesát pět let s pohybovým omezením, rezervujte si termín na jednu ze čtyř tras na www.npsumava.cz/…rehled-akci/

Skútr HS-928 ELITE patří mezi kompenzační pomůcky pro tělesně postižené osoby. Ovládá se velmi snadno, nicméně před samotnou vyjížďkou vás technický doprovod proškolí, včetně jízdy „nanečisto“.

Z prvního výchozího místa z Rokyty pak pojedete na Šumavské pláně, údolím Roklanského potoka nebo kolem dvě stě let starého Vchynicko-tetovského kanálu k Hauswaldské kapli. Další výjezd vede ze Stožce, přes Stožecká luka, osadu Dobrá, za výhledy na Vltavský luh nebo ke Schwarzenberskému plavebnímu kanálu a ke korytu potoka Hučina u Černého Kříže. Každý výlet vám průvodci okoření zasvěceným výkladem o přírodních krásách a historických zajímavostech oblastí.


PO JELENÍCH STEZKÁCH A TETŘEVÍCH PĚŠINÁCH

Jen tisícovce vyvolených se od června do října letos poštěstí zažít šumavskou divočinu na vlastní kůži.

Za objevením panenské přírody vás vezmou zkušení průvodci národního parku, kteří většinou od narození žijí na Šumavě. S nimi můžete projít čtrnáct různých tras procházejících osmi rozdílnými teritorii. V malých skupinkách po pěti až jedenácti lidech tak navštívíte území, kam lidská noha běžně nesmí vstoupit.

Na Trojmezné hoře, Smrčině nebo v oblasti Polomu a Ždánidel poznáte původní pralesy s unikátní horskou smrčinou, ojedinělé ve střední Evropě. Výstupy na hory vás vždy odmění úchvatnými výhledy, které zůstávají obyčejným návštěvníkům skryté, jelikož jsou mimo značené trasy. Bezpečně projdete i rašeliništi z poslední doby ledové, pověstnými šumavskými močály, vrchovišti na Šumavských pláních, opuštěným Vltavským luhem a hlubokým kaňonem řeky Křemelné.

Každá vycházka samozřejmě respektuje životní cyklus divokých zvířat (rys, liška, divoké prase, vydra, plch, lesní ptáci). Například do hnízdišť tetřeva se dostanete až od poloviny července, aby nedošlo k ohrožení mláďat.

  • Rezervační systém výprav „Průvodce divočinou“ startuje v květnu na www.npsumava.cz

Vzrušující treking

Zvolte si fyzicky náročné trasy a nakopněte hladinu adrenalinu výstupem na Jezerní stěnu Černého jezera nebo průchodem soutěskou Bílého potoka v Královském hvozdu.

Hravá Šumava

TIP AUTORKY

Pavla Apostolaki, publicistka

Na safari nemusíte jezdit do Afriky. Stačí, když se vydáte do přezimovací obůrky v Srní a usednete do pozorovacího srubu. Vybaveni dalekohledem pak sledujete ladný pohyb jelení zvěře. Poštěstí-li se, přijde vás navštívit i král lesa – statný šestadvacaterák, jehož kvalitní paroží obdivují i ti nejzkušenější lesníci na Šumavě.

Sdílej článek dalším cestovatelům
Článek patří do rubriky: Reportáže

Komentáře

Přečtěte si další podobné články