Vylepšili jsme stránku Lidé a Země.
Podívejte se na nový design.

Gent s Bellemanem

098-000.jpg
Tomáš Kubeš, Čtvrtek, 11. prosince 2008
Belgické město Gent leží tak trochu ve stínu známějších Brugg, ale je opomíjeno neprávem. Bohatě zdobené fasády honosných kupeckých domů, dosud čilý ruch na vodních kanálech nebo středověké kostely, to vše na vás čeká jen kousek od Bruselu - spolu se spoustou hospod s kvalitním pivem.

Gent ale nejsou jen památky, nýbrž také přátelští obyvatelé, výborná gastronomie a nezvyklé atrakce, které nikde jinde nenajdete.

Kupříkladu takovou postavičku Bellemana, a dokonce naživo, tu tedy opravdu jinde nepotkáte.

Už na první pohled každého překvapí mužík s bílými licousy v modré vojenské uniformě s naraženou čepicí, který si to rázuje po nábřeží. V tu chvíli všichni zapomenou na fascinující západ slunce, který dosud sledovali na nábřeží Korenlei. Tady mezi domy na místě bývalého obchodního přístavu působí nezvyklá postava jako pohádková bytost nebo někdo, na koho se tu několik století zapomnělo. A když se zastaví, promne licousy a začne divoce třepat zvoncem, utichnou i ti poslední, co se dosud živě bavili na zahrádkách u sklenice piva. Dav kolem něj se pomalu zvětšuje, lidé si ho okamžitě fotografují, mobily nejsou jen pohotovými fotoaparáty, ale také ideálními záznamníky zvuku zvonce. Dívky kvílejí, dav okolo houstne a všichni napjatě čekají, co se bude dít dál. Belleman s ledovým klidem pronese několik uvítacích frází a vyhlašuje novinky, které se ve městě udály. S každým si podá ruku, nechá se vyfotografovat, nikoho nepropustí bez zavtipkování.

A stejně rázně a s úsměvem, jak přišel, se vydává na obhlídku města s houfem příznivců.

V podvečerním slunci, které si svými posledními paprsky hraje po fasádách domů, je to dokonalá atmosféra pohody spolu s tradicí. Belleman však není jen vyhlašovatelem novinek – bez něj by si nikdo nedokázal město Gent vůbec představit. Sice na první pohled připomíná jen atrakci, která funguje v sezoně pro turisty, ale není tomu tak. Je skutečným a trvalým zaměstnancem města. Jeho profese se nazývá městský zvoník a do jeho kompetence spadá vyhlašování zpráv ve městě.

Navíc je také průvodcem po místních hostincích. Jako jediný má právo vstoupit kamkoli a zkontrolovat lokál, aby zjistil, co se tam děje, a především vyhlásil městské novinky. Ty jsou stále žádané i v době televize.

U nás bychom ho považovali za ponocného, který bdí nad našimi životy někde na věži.

Tady ve Flandrech se účastní všeho dění od podvečera do rána. Dalo by se říci, že se nově přetransformoval do městského informátora, hospodského svolávače a kontrolora spokojenosti turistů.

Belleman nebývá nikde odmítnut a všichni jsou mu nakloněni.

Turisté si s ním rádi popovídají a také přiťuknou – klidně i něčím ostřejším. Místní ho považují za jednoho z nich, za člověka, který udržuje tradici města, a když se s ním potkají, neváhají ho pozvat na sklenici piva. Ostatně tu má Belleman v mnohých hostincích zdarma.

Jednak tam, kam přijde, se s ním nahrne dav a také – jak by mohl kontrolovat kvalitu podávaných nápojů, kdyby je neochutnal?

Spřízněni pivem

Belgie má s námi mnoho společného, i když to tak na první pohled nevypadá. Hlavně pivní kulturu, která se té naší dost podobá. Lidé tu také chodí popovídat si do hospod a popít to nejlepší pivo. Prodává se jich tu na šest set druhů a ochutnat můžete nejrůznější chutě: od tmavých ležáků až po třešňové nebo malinové pivo. Pravým rájem piva tedy není jen Česko! Vědí to i v Gentu, kde je v místních hostincích lákavá nabídka desítek pivních značek z celého světa, ale místní milují nejvíce to pravé, tedy to svoje. Když ale řeknete, že jste z Česka, pochválí i české pivo a hned objednají jednu z místních specialitek.

Být v Gentu a nenavštívit vyhlášenou hospodu Dulle Griet se opravdu neodpouští.

Ani Belleman neponechává nic náhodě. Jednoduše se ujme bloudících duší a zavede každého na to pravé místo. Tato útulná hospůdka je vyhlášená pivem značky Kwak. Když se rozhodnete pro tuhle místní specialitu, čeká vás malý rituál, který opravdu nikde jinde nezažijete. Každý příchozí totiž musí odevzdat boty. Ty se umístí do drátěného koše, který je pokaždé s velkou slávou a potleskem vytažen ke stropu.

Tam na ně ani silně rozdivočelý návštěvník opravdu nedosáhne.

Tím splňujete jednu z podmínek, abyste si zasloužili sklenici piva Kwak. Samotná sklenice se podobá spíše baňce z jakési alchymistické dílny. Je navíc opatřena jakousi dřevěnou konstrukcí, která funguje jako madlo a zároveň křehkou sklenici chrání. Otrlé české pijáky na první pohled překvapí obsah baňky, který činí pouhý jeden a čtvrt litru. Největší záludností je ale nezvyklý tvar sklenice, díky němuž si často chrstnete vlastní pivo do tváře. To je v seznamu vašich objednávek takzvaný „neplatný bod“ a musíte si objednat další pivo, dokud se ho nenaučíte řádně vypít až do dna. Teprve tehdy můžete obdržet zpět svoji obuv a jste propuštěni domů.

Kdo opil Bellemana?

Jedinou výjimku v tomto netypickém hostinci má Belleman. Jednak bdí nad spravedlností, kontroluje kvalitu piva i to, zda hospodský pravidelně čistí trubky a jestli turisté se náležitě baví.

Během těchto inspekčních dní vypije neuvěřitelné množství piva a kořalky. Mnozí mu jistě závidí jeho netradiční zaměstnání, které vypadá lákavě. Obcházení hostinců, popíjení, konverzace se štamgasty i s návštěvníky města, pití zdarma – to by se leckomu líbilo. Jenže je to tvrdá dřina, jak si mi Belleman postěžoval. Zvládnout takový nápor je prý opravdu těžké -naposledy ho k ránu policisté raději sami odvezli domů, aby nezabloudil. Ale to se údajně nestává často. Má i kolegy, kteří ho střídají ve dnech, kdy relaxuje a kupodivu nepije. Belleman má ale opravdu obrovskou výdrž -to, co dokáže on, by většina lidí určitě nezvládla. Zlí jazykové ale tvrdí, že někomu se přece jen podařilo tohoto pivního siláka opít – a prý to byli Češi.

Sdílej článek dalším cestovatelům
Článek patří do rubriky: Reportáže

Komentáře

Přečtěte si další podobné články