Vylepšili jsme stránku Lidé a Země.
Podívejte se na nový design.

Dobrodruzi odvedle

Untitled_224.jpg
D. Demel, Úterý, 10. ledna 2012
Britskému dobrodruhovi, vyzyvateli zákonů lidí i přírody a rekordmanovi v přežití těch nejšílenějších situací bude v březnu osmašedesát. Což je něco jako zázrak.

Britskému dobrodruhovi, vyzyvateli zákonů lidí i přírody a rekordmanovi v přežití těch nejšílenějších situací bude v březnu osmašedesát. Což je něco jako zázrak. Jeho příběh se jednou určitě ocitne na filmovém plátně a bude to trhák, ve kterém půjde o život každých pět minut. „Hodně lidí se mě ptá, proč svoje tělo trápím a vystavuju tak bolestivým zkouškám. Odpovídám jim, že je to to jediné, co umím, a jak si můžu vydělat na živobytí.“ Odpověď hodná Jamese Bonda, jehož roli ostatně Fiennes, bratranec herců Josepha a Ralpha Fiennese a příbuzný britské královské rodiny, kdysi málem dostal. Nicméně jeho životní role není o nic méně napínavá a zábavná. Jako důstojník jednotky Special Air Service s kolegou jednou vypustili mezi hosty armádního plesu kvičící podsvinče pomazané mastnotou, jindy se rozhodl vyhodit do vzduchu obludnou betonovou přehradu, kterou produkce 20th Century Fox kvůli filmu Doctor Dollitle zohyzdila nejkrásnější anglickou vesnici Castle Combe. Osmiletou vojenskou kariéru završil během rebelií v Ománském sultanátu, získal medaili za statečnost a pak, zklamaný armádou, odešel do civilu a začal smrt pokoušet jinými způsoby: dobrodružnými výpravami a výstředními sportovními výkony. Svou nejznámější výpravu podnikl v letech 1979 až 1982, když se dvěma někdejšími kamarády ze SAS Oliverem Shepardem a Charliem Burtonem obešli zeměkouli od severu k jihu „a zase zpátky“ a překročili oba póly.

V roce 1992 vedl expedici, která v Ománu objevila ztracené město Ubar, a z neúspěšného pokusu o sólový přechod severního pólu si přivezl omrzliny konečků prstů na levé ruce. Než by ovšem čekal na drahou operaci a trpěl bolestmi, prostě si prsty zkrátil kutilskou pilou sám. Před osmi lety zvládl sedm maratonských běhů během sedmi dní na sedmi kontinentech a infarkt, který ho v roce 2005 postihl 350 metrů pod vrcholem Mount Everestu, zvládl s léky a klidem džentlmena. Kromě prakticky nepřetržitého řetězce výprav stačil napsat devatenáct knih, zaplést se s politikou a stát se nejúspěšnějším britskou celebritou při získávání peněz na dobročinné účely. V roce 2007 překonal celoživotní hrůzu z výšek a zdolal švýcarský Eiger nejobávanější Severní cestou a získal tak pro nadaci Marie Curie Cancer Care 1,8 milionu liber – a ve stejném roce ho list Daily Telegraph zařadil mezi 100 nejvýznam­nějších žijících géniů. Má za sebou operaci srdce (na rozdíl od amputací prstů ji svěřil lékařům) a o vytrvalosti, bolesti, odvaze i zklamání ví víc než většina jeho vrstevníků. Nicméně jeho způsob, jak zvládnout nezdar a bolest, zůstává odedávna stejný a Fiennes ho každým svým dalším výkonem potvrzuje. „Z neúspěchu se snažím maximálně poučit. Když se musím vzdát dosažení cíle a otočit se zpátky, hned začnu myslet na další výpravu a co mám udělat, abych uspěl.“

Sdílej článek dalším cestovatelům
Článek patří do rubriky: Zkrátka

Komentáře

Přečtěte si další podobné články