Vylepšili jsme stránku Lidé a Země.
Podívejte se na nový design.

Dobrodruzi odvedle

017_Image_0001.jpg
D. Demel, Čtvrtek, 1. září 2011
„Bylo mi přes třicet, neměl jsem rodinu a chtěl jsem podniknout něco extrémně náročného.“ Tak prostě vysvětlil Ed Stafford, proč se dva a půl roku probíjel pralesem. První muž, který prošel břehy Amazonky po celé délce toku.

Zpočátku procházel oblastí, které Peruánci říkají Rudá zóna. Žádný zákon, spousta drog a nabitých zbraní. Místní obyvatelé Asháninkové navíc věří, že gringové jako Ed je chtějí zabít a rozprodat jejich orgány. I další domorodci ho považovali za bílého lovce lebek – s koloniálními osadníky měli zjevně příšerné zkušenosti. To nejtěžší ho čekalo až v druhém expedičním roce. Do brazilského deštného lesa vešel s Chem, lesním dělníkem. A začalo skutečné prosekávání divočinou.

„Myslel jsem, že udělám 20 km denně, ale nakonec to bylo stěží šest. Šli jsme 50 minut z každé hodiny a u mačety se střídali po 25 minutách.“ Původní záměr nelovit a žít ze zásob se změnil v boj o přežití, takže se museli životu v pralese přizpůsobit a jít po všem, co dokázali ulovit. Hmyz, bahno, podvýživa a především pochybnosti – překážky každého dobrodruha. Jednou musel Ed dokonce přes satelit volat psychologa. Nicméně když před rokem po devíti a půl tisíci kilometrech doklopýtal k Atlantiku, mohl si říct jako jediný člověk v historii: „Vyhlásil jsem, že přejdu celou délku Amazonky, a taky jsem to udělal.“

Sdílej článek dalším cestovatelům
Článek patří do rubriky: Zkrátka

Komentáře

Přečtěte si další podobné články