Vylepšili jsme stránku Lidé a Země.
Podívejte se na nový design.

Do nitra amazonského pralesa

8-1.jpg
Lenka Klicperová, Pondělí, 9. Srpen 2010
„V září zemřel na jiné lodi P. Alexius Lopez, zblázniv se předtím... Já díky Bohu od té doby, co jsem v Janově první den zaplatil svoji daň Neptunovi, neměl jsem na moři vůbec žádných potíží,“ psal v jednom z dopisů český jezuita Václav Eymer, který se v roce 1692 vydal ze Sevilly do mexického Veracruzu.

Lze si dnes vůbec představit, s čím vším se museli potýkat objevitelé, geografové, misionáři, dobrodruhové či obyčejní lodníci při cestách do Nového světa? Těžko. Co je vedlo k tomu vydávat se do neznáma, do zemí, kde řádily tropické nemoci, kde lidé umírali jako mouchy? Někdo měl důvody stejně jasné jako Hernán Cortéz. „Nepřijel jsem do Ameriky, abych ryl zemi jako nějaký sedlák. Přijel jsem, abych získal zlato,“ zní jeden z jeho známých výroků. Bylo jich dost, těch, co chtěli jenom plenit. Ale byli i jiní. Jaké je vedly pohnutky, to se už dnes asi nedovíme. Co vedlo pátera z Čech Samuela Fritze prodírat se džunglí, aby zmapoval tok Amazonky, nám asi zůstane navždy utajeno, stejně tak jako třeba jeho podoba. Ale jeho dílo budí dodnes obdiv, ačkoliv je veřejnosti poměrně málo známé. České stopy na Amazonce jsou díky jemu i díky manželům Šimkovým, autorům srpnového tématu, velmi zřetelné. Vydejte se po nich s námi do nitra pralesa!

P. S. Je to právě rok, co díky časopisu Lidé a Země chodí do školy indická dívka Shabana. Děkujeme všem, kteří si zakoupili předplatné s příspěvkem na adopci dalšího dítěte!

Sdílej článek dalším cestovatelům

Komentáře

Přečtěte si další podobné články