Vylepšili jsme stránku Lidé a Země.
Podívejte se na nový design.

Ďábel tloustnutí na cestách

36.jpg
Autor článku: Irena Páleníčková, Úterý, 2. září 2014
Autor fotografií: Jiří Páleníček
„V karavanu se přece nevaří!“ Tak reagoval prodejce obytných aut na mou námitku, že je ve skříňkách málo prostoru na nádobí. Budiž mu odpuštěno, byl muž a nevěděl, o čem mluví. V obytném autě se vaří a hodně, zvlášť když se jede podle moře a v samoobsluhách je občas svůdně levně.

Portugalsko a Španělsko obytným autem byly první země, kde jsme nezhubli. Proč? Dostupných pochoutek v obchodech i na trzích je tu zkrátka hříšně mnoho.

Ze španělských supermercado je nejlepší řetězec Mercadona, bohužel tyto ráje dobrého nakupování jsou obvykle v centru měst a obytné auto u nich s bídou zaparkuje. Až v nich uvidíte nad tmavě červenou kýtou nápis jambon iberico de bellota, zavřete oči a nedívejte se na cenu. Je to elitní španělská sušená šunka z tmavých prasátek, která se krmí sama žaludy ze stálezelených dubů na vysoko položených planinách. Pokud ji ochutnáte v baru ve formě malých chuťovek tapas, nikdy nezapomenete.

Samostatnou kapitolu tvoří olivový olej, jehož největším výrobcem Španělsko je. I kvalitní je levný. A v obytném autě před zpáteční cestou určitě najdete dost místa na import pořádných zásob.

Orgie na rybích trzích

Ďábel tloustnutí nejvíce vystrkuje rohy na trzích. Možná že to byl on, který nás anglicky oslovil v portugalském letovisku Costa Nova nedaleko Aveiro v podobě staršího pána, a ochotně začal popisovat, co všechno leží na pultech místní rybí tržnice. Kousky stažených malých žraloků, ryb a rejnoků sloužily k přípravě husté polévky – vyzkoušeli jsme českou variantu se zeleninou a nebyla špatná.

Úhořům se odsekly hlavy a ploutve a zprudka se osmažili na oleji, ale moc se nám nepovedli. Jak by chutnaly velké ryby, které Španělky pečou v troubě, jsme vyzkoušet nemohli, naše obytné auto je malé a troubu nemá. Zdejší tržnice je v provozu celý den včetně neděle, jezdí sem totiž nakupovat lidé ze širokého okolí. Hned vedle ryb dva stánky s čerstvým pečivem a ještě čerstvější prodával pekař ze své dodávky, kterou objížděl město.

Připočítáme-li k tomu několik stánků se zeleninou, je Costa Nova náš tajný kulinářský typ – jednou sem zajet, zaparkovat u moře, každý den si dojet na kole či dojít pro čerstvé zásoby a vařit a vařit.

Olhao na jihu Portugalska mělo tržnici ještě mnohem zásobenější a větší, ale bohužel bez možnosti zaparkovat na hezkém místě a vařit. Tak jsme v ní alespoň nakoupili ryby a zeleninu a pokračovali v cestě i ve vaření.

Sušená španělská šunka - španělská ňamka číslo jedna

Mladé víno

S pitným režimem je to jednoduché: Portugalsko má své portské a vinho verde.

Verde se překládá zelený, ale přesněji se jedná o mladé nezralé víno pocházející z historické oblasti mezi řekami Douro a Minho na severozápadě země. Může být bílé, růžové i červené.

Ve Španělsku jsme kdysi při cestě na kole dostali radu: „Nehledejte značku, koupíte-li Rioju, nikdy neprohloupíte.“ Už deset let se tím řídíme.


5 DŮVODŮ, PROČ JSME NEZHUBLI

  • Výborné celozrnné i normální pečivo z tmavšího těsta v Portugalsku.
  • Portugalské podkovy čerstvého lososa v ceně od šesti do osmi eur za kilo.
  • Portugalská specialita – grilované sardinky.
  • Sladké pomeranče a mandarinky – díky ceně nešly nekoupit a pak následně nešlo jejich množství sníst, takže jsme je svářeli s cukrem na džem a jedli s palačinkami a šlehačkou (levnější než u nás).
  • Křupavé bramborové lupínky opravdu z brambor nenasycené tukem ve španělských samoobsluhách.
Sdílej článek dalším cestovatelům
Článek patří do rubriky: Reportáže

Komentáře

Přečtěte si další podobné články