Vylepšili jsme stránku Lidé a Země.
Podívejte se na nový design.

Co nevíte o vlajkách V

14vlajka4.jpg
redakce, Středa, 22. dubna 2015
Nejčastěji používanými barvami na vlajkách jsou červená a bílá.

Červená je zastoupena na 79 % všech státních vlajek, bílá na 76 %. Vlajku pouze s těmito dvěma barvami má 14 států (Bahrajn, Gruzie, Indonésie, Japonsko, Kanada, Monako, Peru, Polsko, Rakousko, Singapur, Švýcarsko – viz LaZ 11/2014, Tonga, Tunisko a Turecko) a tři závislá území (Grónsko, Hongkong a Severní Kypr). Z nich nejjednodušší podoba, a sice pouhé dva podélné pruhy, tvoří vlajky Polska, Monaka a Indonésie.

Polská vlajka má bílý pruh nad červeným. Barvy pocházejí z polského znaku tvořeného bílou orlicí s korunou v červeném poli (z roku 1228). Prý mohou představovat alegorii bílého orla vznášejícího se nad zapadajícím sluncem nebo spojení nejvyšších hodnot lidského ducha s posvátnou obětí krve za svobodu.

Vlajka Monackého knížectví má barvy prohozené: červená je nahoře a bílá dole. Barvy jsou odvozené ze znaku knížat z rodu Grimaldi, známého už roku 1339.

Monacká vlajka je totožná s vlajkou Indonésie, která je ovšem mnohem starší. Červenobílá vlajka vlála už v letech 1293–1475 v madžapahitském císařství s centrem na Jávě, které ovládalo většinu území dnešní Indonésie. Její barvy byly podmíněny lehko dosažitelným materiálem – bílou bavlněnou látkou a červeným barvivem získávaným z mořských měkkýšů. Spojují v sobě taktéž párové pojmy nebe a země, statečnost a čistota, svoboda a spravedlnost. Vlajka se roku 1922 stala symbolem partyzánů bojujících proti nizozemské okupaci a v roce 1945 byla prohlášena za vlajku národní. Proti jejímu zavedení Monako bezúspěšně protestovalo, a proto od té doby mají Monako a Indonésie jako jediné země na světě stejnou vlajku.

Sdílej článek dalším cestovatelům
Článek patří do rubriky: Zkrátka

Komentáře

Přečtěte si další podobné články