Vylepšili jsme stránku Lidé a Země.
Podívejte se na nový design.

Calcio fiorentino: Kopaná středověkých borců

66-11.jpg
Autor článku: Vladimir Pomortzeff, Čtvrtek, 8. červnaec 2010
Autor fotografií: Vladimir Pomortzeff
Na první pohled to vypadá jako hra bez pravidel. Nicméně florentský fotbal - calcio fiorentino či calcio storico - určitá pravidla má, ačkoli i ona praví, že protihráče lze při hře zdržovat jakýmikoli prostředky. Pár výjimek naštěstí existuje: například je zakázáno kopat soupeře do hlavy.

Florenťané věří, že florentský fotbal je předchůdcem moderního fotbalu. Ve skutečnosti tato neuvěřitelně krutá hra v nádherných středověkých kostýmech spíš vypadá jako jakási původní forma ragby. Calcio fiorentino vzniklo v Itálii někdy v 16. století. Kolébkou této hry je náměstí Svatého kříže, Piazza di Santa Croce, právě zde, ve Florencii. Původně se hra jmenovala giuoco del calcio fiorentino („florentská hra kopnutím“) nebo jednoduše calcio (kopaná), z čehož se v průběhu času stal italský název pro dnešní fotbal.

Zahajovací ceremoniál finálového utkání ve florentském fotbale na Piazza di Santa Croce.

Kořeny florentského fotbalu se nacházejí zřejmě v antické době. Kolektivní míčová hra zvaná harpastum (nebo také harpustum) byla velmi populární ještě ve starověkém Římě, zvláštně mezi legionáři. Římané ji Oficiální pravidla florentského fotbalu byla poprvé publikována v roce 1580 florentským soudcem Giovannim de Bardi. Na každé straně obrovského hřiště vysypaného pískem stojí dva týmy o 27 hráčích.

Každý hráč má jméno podle předmětu vyobrazeného na svých kalhotách, například Hvězda, Lev, Růže nebo Žebřík. Hraje se s malým koženým míčem. Každý tým má za úkol dopravit míč na opačnou stranu hřiště, přičemž druhý tým se snažil míč ukořistit a poté opět dopravit na soupeřovu stranu. Hraje se rukama i nohama. Hráč mající míč obvykle postupuje vpřed, bráněn svými spoluhráči. Pokud se tomuto hráči podaří hřiště přeběhnout, jeho tým získává bod. Každý zápas trvá 50 minut a vítězem se stává tým s více body.

Původně byl florentský fotbal zábavou majetných italských aristokratů, kteří takto zápasili každou noc v období od svátku Tří králů až po masopust. Ve Vatikánu patřili mezi nadšené „fotbalisty“ papežové Klement VII., Lev XI. a Urban VIII. Postupem času florentský fotbal upadl do zapomenutí, a to na celá dvě století. Tradice historického fotbalu byla obnovena až v roce 1930. Dnes ve Florencii existují čtyři týmy, které zastupují čtyři městské farnosti a nesou názvy podle barvy nádherných středověkých kostýmů. Tým Azzurri (Modří) hájí barvu fary Santa Croce čili rodiště florentského fotbalu, tým Rossi (Červení) zastupuje faru Santa Maria Novella, tým Bianchi (Bílí) hraje za faru Santo Spirito a tým Verdi (Zelení) za faru San Giovanni.

Každý rok na začátku června se na Piazza di Santa Croce uskuteční dva semifinálové zápasy. Vítězové se pak utkají ve finálovém zápase, kterým tradičně vrcholí oslavy svátku svatého Jana 24. června. Tento den je oslavou patrona Florencie, svatého Jana Křtitele (italsky San Giovanni Batista), a jedním z nejdůležitějších florentských svátků. V roce 2009 zvítězil v turnaji florentského fotbalu tým Červených.


Rajská brána Lorenza Ghibertiho baptisteria San Giovanni se otevírá jenom několikrát za rok u příležitosti mimořádně významných událostí. Do baptisteria vedou troje bronzové dveře. Jižní bránu vyrobil italský pozdně gotický sochař Andrea Pisano. Autorem severní brány je renesanční sochař Lorenzo Ghiberti. Poté mu byla svěřena také práce na třetí, východní bráně a výsledek jeho práce byl tak ohromující, že Michelangelo Buonarroti nazval tuto bránu Rajská. Ghiberti pracoval na východní či Rajské bráně v letech 1425–1452. Ozdobil ji výjevy ze Starého zákona.

Slavnostní procesí ve středověkých kostýmech před sochou Davida u vchodu do florentské radnice na Piazza della Signoria. Mramorová socha Davida je dílem Michelangela Buonarrotiho z let 1501–1504. Zachycuje biblického krále Davida jako mladíka, jehož čeká zápas s obrem Goliášem. Michelangelo dokonale znázornil proporce lidského těla a jeho David je považován za jedno z nejlepších sochařských vyobrazení mužského těla vůbec. V současné době je originál Davida umístěn v galerii Akademie ve Florencii a náměstí zdobí jeho kopie.

Bazilika Santa Croce (svatého Kříže) na Piazza di Santa Croce je místem posledního odpočinku mnoha významných Florenťanů. Je tu pohřben sochař Michelangelo Buonarroti, astronom Galileo Galilei, hudební skladatel Gioacchino Rossini nebo politik a spisovatel Niccolo Machiavelli. V bazilice je také prázdný hrob Dante Alighieriho. Tělo básníka již několik století odpočívá v mauzoleu v Ravenně, kde Dante zemřel. Tamní obyvatelstvo kategoricky odmítlo vydat jeho pozůstatky do nově připravené hrobky ve Florencii. Bazilika byla postavena ve 14. století. Fasádu kostela dokončil až v padesátých letech 19. století architekt Niccolo Matas.

Sdílej článek dalším cestovatelům
Článek patří do rubriky: Fotoreportáže

Komentáře

Přečtěte si další podobné články