Vylepšili jsme stránku Lidé a Země.
Podívejte se na nový design.

Biomasou z chudoby

018-000.jpg
Petr Kment, Pondělí, 1. září 2008
Obnovitelné zdroje energie mají budoucnost. Například ve Vietnamu začínají vyrábět elektřinu spalováním biomasy. K rozvoji země a snižování chudoby na venkově přispívají také Češi.

Experti z České zemědělské univerzity staví ve Vietnamu fakultu vysoké školy.

V jejích aulách zasednou budoucí technici, agronomové a odborníci na obnovitelné zdroje energie. Rostoucí města potřebují stále více elektřiny a Vietnamci ji chtějí vyrábět z biomasy.

Zatímco českými ulicemi zní čistá vietnamština, osmiletí vietnamští kluci se ve výtahu hanojské univerzity baví česky. Odkud jsou? „Z Kopřivnice,“ odpovídá jeden z nich. Jeho dokonalé „ř“ by mu záviděl mnohý žák základky v srdci Evropy. Jejich tatínek na severní Moravě pracoval v automobilových závodech. Z generace čtyřicátníků i starších pak mluví česky mnohem více lidí v této devadesátimilionové zemi. Jazyková bariéra při vytváření osnov pro studijní obory se tak snižuje.

„Vietnam je stále převážně zemědělská země, ale díky tomu produkuje velké množství rýžové slámy, ze které se dá vyrobit elektřina a teplo,“ říká Vladimír Krepl, vedoucí týmu českých expertů. „Spalování biomasy je celosvětový trend v obnovitelných zdrojích energie.“ Východní Asie se překotně rozvíjí a svou ekonomiku chce stavět na energii z obnovitelných zdrojů.

„Plánujeme výstavbu dvou měst na energii z biomasy. Jedno zde a druhé v deltě Mekongu,“ říká Phan Minh Tan, ředitel Ústavu vědy a technologií z Ho Či Minova Města. Odborníci chtějí docílit toho, aby ekologické město vyrábělo co nejvíce energie spalováním vlastního rostlinného odpadu a zvířecího hnojiva.

Chemické dědictví války

Použití biomasy jako energetického zdroje komplikuje znečištění chemikáliemi z války. Nejvýrazněji se projevuje ve střední části země, v okolí Da Nangu a Hue, kudy procházela fronta. Vegetaci se tam nedaří. K nebi se dodnes tyčí zrzavé koruny odumřelých palem. I po čtyřech desetiletích od ukončení bojů nepřestávají obyvatele sužovat nemoci.

Američané za války rozprášili ve Vietnamu přibližně sedmdesát pět milionů litrů herbicidů, látek k hubení rostlin. Z nich se do vody, půdy a rostlin dostalo přibližně 350 kilogramů nejjedovatější známé látky, dioxinu TCDD. Rozkládá se pomalu a přetrvává v přírodě desítky let. Z rostlin přestupuje do potravního řetězce, na jehož konci stojí člověk. Rozvojová pomoc České republiky Vietnamu v posledních letech strmě narůstá. Zatímco předloni přispěli čeští daňoví poplatníci pětadvaceti miliony korun, v roce 2009 daruje stát Vietnamu 62 milionů. Čeští odborníci z různých organizací stavějí fakultu, odstraňují dioxiny a pracují na třinácti dalších projektech.

Přestože Češi přikládají ruce k dílu, zůstává Vietnam podle ekonomických údajů chudou zemí. V zemědělství stále pracuje více než polovina lidí. Venkovská chudoba brání především rozvoji vzdělávání. Vietnamci zavedli vlastní ukazatel, takzvanou absolutní chudobu. Představuje příjem 30 tisíc dongů (tři dolary) měsíčně. Absolutní chudoba je stav, kdy člověk nemá na jídlo, oblečení, bydlení a zdravotní péči pro přežití. Postihuje především venkov. S třiceti tisíci dongy měsíčně si musí vystačit téměř čtrnáct milionů zemědělců.

Vláda umožnila podnikání a s ním přichází vyšší životní úroveň do měst. Pomyslné nůžky mezi úrovní života ve městech a na venkově se tak dále rozevírají. Ho Či Minovo Město kontrastuje s venkovem svými nablýskanými obchodními centry s nejmodernějšími výrobky, které se v Česku neseženou.

Stejně tak vyšší posty odborníků ve státní správě začínají obsazovat první nestraníci. Komunistická strana však stále drží vedoucí postavení v zemi.

Zcela volný trh zavést nehodlá. V oficiálních prohlášeních se často objevuje, že Vietnam má být sociálně tržní ekonomikou. Prakticky se to projevuje tak, že především na venkově je domluva s úředníky stále obtížná a rozvojové práce zdržuje. Požadavky na energii v budoucnu vzrostou bez ohledu na politickou situaci. Je proto potřeba vyškolit další odborníky, především na obnovitelné zdroje. Země má málo neobnovitelných zdrojů, a i přesto si její ropné vrty již pronajala firma Shell. V současnosti připadá na tisíc obyvatel pouze dvacet pět vysokoškolských studentů. Technickým vzděláním všech stupňů prošlo jen deset procent Vietnamců. „Ve Vietnamu budeme školit odborníky v těch oborech, které země nejvíc potřebuje. Na Českou zemědělskou univerzitu se každoročně hlásí padesát Vietnamců, kteří jsou schopni si studium zaplatit. Tady ale všechny přijmout nemůžeme,“ říká Vladimír Krepl.

Sdílej článek dalším cestovatelům
Článek patří do rubriky: Reportáže

Komentáře

Přečtěte si další podobné články