Vylepšili jsme stránku Lidé a Země.
Podívejte se na nový design.

Bílou stopou Vysočinou

Untitled_101_Panorama1.jpg
Autor článku: Markéta Kutilová, Úterý, 10. ledna 2017
Autor fotografií: Markéta Kutilová a Profimedia.cz
Jet se jen tak projet s dětmi v neděli odpoledne, nebo si dát pořádně do těla a uběhnout desítky kilometrů? V lese? Po poli? Mezi vesničkami? Na okruhu po upravených tratích? Žďárské vrchy a Novoměstsko nabízí stovky kilometrů tras a milovníci běžek to zde zbožňují.

Jako správná holka z Vysočiny jsem se naučila běžkovat dřív, než jsem zvládla vyjmenovaná slova. Naše kopečky jsou totiž pro tento pohyb jako stvořené a většina běžkařských tras nám začíná za humny. A tak není divu, že sem jezdí i spousta přespolních a lufťáků. Ještě stále to ale není tolik, aby si člověk nemohl užívat ticha, lesa a samoty uprostřed polí.

Jedna z mých oblíbených tras začíná v Kadově, vísce mezi Sněžným a Novým Městem na Moravě. Auto zaparkujeme před místní hospodou. Počet o zeď opřených párů běžek však dává tušit oblíbenost hospůdky. A tak i my se nejdříve jdeme posilnit. Hospůdka uvnitř ještě jako čtvrtá cenová nabízí vedle specifické atmosféry i místní specialitu Kadovský vánek neboli Kadovánek, bylinný likér vyráběný podle tajné receptury. Původně to býval Samovánek, ale na Samotíně tamní hospoda zavřela a Kadovští likér převzali.

Vysočina může být běžkařský ráj, bohužel ne každá sezona je v poslední době bohatá na sníh.

Z Kadova se člověk může vydat různými směry. Všechny okruhy jsou značené a většina upravována rolbou. Většina zdejších tras je středně obtížná až lehká, takže je vhodná i pro děti, starší a pokročilé. Za hospodou nasadíme běžky a do kopce stoupáme k Medlovskému rybníku a pak dolů do Tří studní, vyhlášené vísky, kde má chalupu mnoho umělců zblízka i zdaleka. Odtud pokračujeme do Vlachovic a přes Fryšavu zpět do Kadova. Příjemný dvacetikilometrový okruh na nedělní odpoledne.

Na samotu

Pokud hledáte trasu, která vede přes místa krásná, leč zatím neobjevená davy ostatních objevovatelů, vydejte se přes samotu Odranec. Několik desítek chalup rozesetých v nadmořské výšce 800 metrů, kde zimy jsou kruté, vítr hvízdá kolem uší i v létě, ale duše se kochá překrásnými výhledy. Zdejší stovka obyvatel ví, proč tu žije.

Důvodů je ale více: „Na Odranci máme oboru s jeleny, naučnou stezku Metodka, místa, kde se skrývali partyzáni, mateřské centrum Walda, 800 m vysokou skálu – v létě o tom byla reportáž i na ČRo – a pak tu spadl kdysi meteorit,“ vypočítává učitel Josef Dvořák, který si zde postavil dům a žije zde se ženou a třemi dětmi. A dokonce i hospodu místní mají. Byť si ji šéfují tak trochu po svém: „Je oficiálně zavřená. Funguje tak, že celá vesnice má klíč, kdo tam chodí, udělá si čárku a pak na konci měsíce zaplatí,“ směje se Dvořák.

Do skalních měst

Pokud jste romantická duše, ubytujte se u Milovského rybníka na Milovech. Odtud pak můžete vyjet na Devět skal, Čtyři palice, Rybenské perníčky a další skalní města, která mají se sněhovou čepicí ještě větší kouzlo než v létě. Na Milovech najdete třeba hotel Devět skal, kde mají i krytý bazén, saunu a wellness. Mezi moje oblíbené trasy patří všechny, které vedou přes zámeček Karlštejn. Od Milovského rybníka začíná 25kilometrová trasa ke Karlštejnu přes městečko Svratka.

Kostel svatého Michaela archanděla působí jako pevnost.

Karlštejn je nazýván „střecha Evropy“. Zatímco voda z jedné části střechy odtéká do Černého moře, ta druhá končí v Severním moři. Zámeček byl vybudován v době okolo roku 1770. Původně sloužil knížecímu dvoru rodu Kinských z Vychnic a Tetova. „Lovci tam jezdívali do přilehlé karlštejnsko-čachnovské a blízké krounské obory, kde byla chována jelení a černá zvěř,“ uvádí kronika obce Svratouch. Jelení obora obklopovala zámeček do roku 1925. Název zámku nemá nic společného s českým králem ani jeho slavným jmenovcem. Jméno má původ v přeneseném pojmenování z nedalekého Zkamenělého zámku, kdysi označovaného jako Starý Karlštejn, jehož skalisko nazýval tehdejší německý lesní personál Kahlstein – holý kámen.

Jasanová tradice

Na Karlštejn lze dojet i vlakem – stačí sednout na motoráček v Poličce a dojet do obce Čachnov či Pustá Kamenice a napojit se na jednu ze zdejších běžkařských tratí, z nichž většina vede smrkovými lesy. Z Karlštejna můžete pokračovat třeba do Pusté Rybné či na Březiny a odtud zpět na Milovy. Tato trasa láká i místní nadšence, kteří trasu sjíždějí na starých lyžích zvaných jasanky nebo bambusky. „Jsme taková parta a občas se dobově oblékneme, nasadíme staré lyže, kukly, kabáty a jedeme to na nich,“ směje se jeden z majitelů starých lyží Antonín Divoký. On sám lyže našel na půdě. „Celé jsem si je zrenovoval. Na špičkách mají takové bambulky, můžou mít tak osmdesát let. Je to něco mezi sjezdovkami a běžkami. Je docela náročné na tom jezdit. Jsem na ně ale neskutečně hrdý a nikdy bych je neprodal,“ dodává.

Vysočina může být běžkařský ráj, bohužel ne každá sezona je v poslední době bohatá na sníh.

Právě jasanky mají v tomto kraji dlouhou tradici. V Novém Městě na Moravě se vyráběly už před přesně 120 lety ve firmě Slonek. Začátek jejich výroby byl prý zajímavý. Truhlářský mistr Slonek prý ohýbal prkna nad hrnci, které měla jeho manželka na plotně… Dělal je na objednávku hostinského Koska, který obdivoval první lyže v regionu. Ty vlastnil fryšavský revírník Rudolf Gabessam. Firma Slonek fungovala až do druhé světové války, v roce 1948 byla zestátněna a přesunuta do Nového Města na Moravě spolu s dalšími místními výrobnami. Po roce 1989 ale potomek Adolfa Slonka navázal na rodinnou tradici a založil obchod Lyže Slonek s lyžařským vybavením.

Také provozuje soukromé muzeum, kde uvidíte všechny modely lyží a vázání. Také si tu lyže můžete nechat opravit. Podobnou lyžařskou expozici mají i v Horáckém muzeu v Novém Městě na Moravě.

Vzhůru pro rozhled

Zatoužíte-li po dechberoucích výhledech, pak si vyjeďte na trasu Ski areál Dalečín – Lísek – Vítochov – rozhledna Karasín – Dalečín. Na kopci nad Vítochovem minete kostel svatého Michaela archanděla v nadmořské výšce 626 m, který patří mezi nejstarší kostely na Moravě. Byl postaven v polovině 13. století. Stavba působí nedobytně, skoro jako tvrz.

Rozhledna Karasín

Od kostela je překrásný výhled do kraje. Pokud nebudete výhledy unaveni, nadchne vás rozhledna Karasín na kopci zvaném Přední skála, 716 metrů nad mořem nedaleko údolní nádrže Vír. Na ochoz rozhledny ve výšce 25 metrů nad zemí vede 128 schodů. Kousek od rozhledny je i nová sjezdovka Karasín, kterou si můžete zkusit sjet i na běžkách. Rozhledna je otevřena po celý rok a pohled na zasněženou zříceninu Zubštejn je úchvatný.

Sdílej článek dalším cestovatelům
Článek patří do rubriky: Reportáže

Komentáře

Přečtěte si další podobné články