Vylepšili jsme stránku Lidé a Země.
Podívejte se na nový design.

Andílek Čingischán

010-000.jpg
Vladimír Štědrý, Pátek, 27. února 2009
Jen si to představte: přijeli byste do Německa a každý pátý chlapec by vám hrdě řekl, že se jmenuje Adolf, protože rodiče chtěli uctít památku velikého dobyvatele Evropy. Asi byste byli na rozpacích, protože podle vás Evropu zotročil a zničil.

A teď si představte, že přijedete do Mongolska a tam se opravdu spousta chlapců jmenuje Čingis.

Ano, je to na památku toho brutálního kruťase Čingischána, který zprznil velkou část světa včetně kusu Evropy, a my ho proto známe jako metlu lidstva. Drzost, že?

Každý, kdo do Mongolska přijede, je překvapen, jak moc tam přibývá věcí, které se jmenují po Čingischánovi. Vodka, nejlepší hotel v Ulánbátaru, čokoláda, děti, diskotéka, rocková opera, dokonce i pivečko… Kultu se očividně daří dobře a přibývá na váze. Teď po Čingischánovi pojmenují i letiště a uvažuje se, že i mongolské hlavní město přestane být Rudým bohatýrem (to je překlad slova Ulánbátar) a stane se Čingisovým Městem (asi podle vzoru Heřmanův Městec). Právě teď, kdy si Mongolové připomněli osm set let od chvíle, kdy Čingis sjednotil kmeny v národ a vyrazil na dobyvačné tažení do světa, dosahuje čingisomanie vrcholu. Jako když přijeli Beatles…

Důvod k překvapení a rozpakům? Ne, spíš důvod k zamyšlení nad naší sebestředností a vůbec tím, jak světu vnucujeme svůj výklad dějin.

Neboť Čingischán vlastně nebyl takový ukrutník, jak si ho líčíme. Nebyl to andílek, ale nebyl také o nic krutější než jeho křesťanští protivníci. Psí hlavu mu nasadili až Evropané. A dokonce až v 18. století. Do té doby ho ctili jako velkého muže. Jenže když osvícenci chtěli kritizovat své absolutistické monarchy, věděli, že na věc nemohou jít zpříma. A tak si vybrali alegorii: když Voltaire a další psali o krvavém tyranu Čingischánovi, všichni věděli, že myslí vlastně někoho jiného.

Osvícenství už patří jen historii, ale krvavý obraz Čingischána zůstal. A protože Evropa vnutila svůj pohled na věci velké části světa, také většina planety má mongolského chána za nelítostného vraha a dobyvatele. Je to něco podobného, jako když se díváte na CNN: brzy získáte pocit, že nejdůležitější událostí na světě je návštěva Rumsfelda v Afghánistánu.

Jenže je i jiný pohled. A není jen mongolský: Čingischán je jednou z největších postav dějin. Žádný člověk nevytvořil tak velkou říši. Navíc byl v protikladu ke své pověsti velmi tolerantní vládce, žádný sadista (tedy pokud to nebylo nutné), a protože citlivě propojoval rozdílné kultury, dalo by se říci, že byl největším globalizátorem všech dob, a to asi osm set let předtím, než byla globalizace vymyšlena. Tím položil základy světa, jak jej známe dnes. To, že česká slova horda a hurá jsou původem z mongolštiny, je jen nepodstatná pěna na povrchu všeho, čím Čingischán ovlivnil naše dnešní životy.

Vidíte, a my jsme se mu takhle odměnili.

Sdílej článek dalším cestovatelům
Článek patří do rubriky: Zkrátka

Komentáře

Přečtěte si další podobné články