Vylepšili jsme stránku Lidé a Země.
Podívejte se na nový design.

Ahmadínežád a jeho špatné vtipy

10-000.jpg
Milan Vodička, Pátek, 29. prosince 2006
Tak tedy: opakovaný vtip přestává být vtipem, i kdyby byl o Židech a íránští ajatolláhové si ho vyprávěli třeba u páté sklenice araku. Jenže někdo by to asi měl vysvětlit íránskému prezidentovi Ahmadínežádovi.

Nedávno uspořádal výstavu karikatur, kde byly samé veselé věci. Třeba Žid s nosem tak velkým, že mu přes něj skoro není vidět hlava. No řekněte, není to ohromná zábava? A tenhle jste už viděli? Ariel Šaron v esesácké uniformě, na níž však nejsou hákové kříže, ale Davidovy hvězdy. To je fakt super! K popukání. Legrace, jaká tu ještě nebyla!

Projezdil jsem celý Blízký východ a vždycky jsem měl pocit, že zdejší lidé mají stejný smysl humor jako my. Někdo větší, někdo menší, ale v jádru je to stejné. Teď tam ale asi vyrostli jiní lidé. Jiná doba, jiný humor. Možná že právě v tom spočívá střet civilizací, o němž se toho tolik namluví. V tom, že někde pěstují vtipy, kterým se člověk nesměje ne proto, že by ho urazily, ale proto, že zesměšňují ty, kdo je vyprávějí. Trapné je, že oni o tom nevědí.

Ahmadínežádovi by to vážně měl někdo říct. V prosinci pořádal v Teheránu konferenci o holocaustu, kde byla spousta vědců, kteří chtěli zjistit, jestli holocaust opravdu byl. Příště tam možná budou zkoumat, jestli ptáci mají dvě nohy a voda teče. Za Ameriku se zúčastnil například bývalý šéf Ku-klux-klanu. Ne, to opravdu není vtip. Za Izrael členové sekty, která tvrdí, že vznik Izraele porušuje židovské zákony. Prostě samé kapacity v oboru.

Ale o to vůbec nejde. Problém je někde úplně jinde. Každý ví, proč se konference i výstava karikatur konala. Dánské noviny otiskly karikatury Proroka, a svět islámu se vzňal jako seník. Íránský prezident se rozhodl pomstít za všechny: tuhle ránu ďaurové neunesou!

Výsledkem byla zajímavá otázka a pak také výmluvné srovnání toho, co karikatury na obou stranách způsobily.

Otázka zní: Co je horší? Urazit božího náměstka, nebo šest milionů zavražděných? V pohledu na tento problém spočívá rozdíl mezi námi. Nás zajímají lidé a mnohem míň náměstek. Tam, kde se konají konference o holocaustu, je to naopak.

Teď k rozdílným dopadům. Když Dánové otiskli karikatury Muhammada, muslimové vypálili několik ambasád západních zemí, několik lidí bylo zabito, lidé bojkotovali dánský sýr i lego a ulicemi měst pochodovali demonstranti pálící vlajky.

A copak se dělo, když Ahmadínežád spustil odvetnou palbu svých karikatur a konference? U žádné muslimské ambasády nikdo neškrtl ani sirkou, nikdo nebojkotoval íránské datle, natož třeba ropu.

Západ zůstal v klidu. Po karikatuře Muhammada lidé vyšli do ulic, protože měli pocit, že byl zesměšněn islám. Zesměšnili ho však sami svou reakcí.

Ahmadínežád si myslel, že vrací úder, a dal si další vlastní branku. V tomhle kole to islám prohrál. Vlastně ne islám, jen vůdci. Už se těším, jak zase vyrazím na Blízký východ. Obyčejní lidé, které tam potkáte, většinou mají celkem dobrý smysl pro humor.

Sdílej článek dalším cestovatelům
Článek patří do rubriky: Zkrátka

Komentáře

Přečtěte si další podobné články