Vylepšili jsme stránku Lidé a Země.
Podívejte se na nový design.

Afrika v pohybu

lev.jpg
Autor článku: Václav Šilha, Čtvrtek, 2. února 2012
Autor fotografií: Václav Šilha
Mnoho fotografií africké divočiny je doslova nabitých akcí. U některých lidí tak vytvářejí dojem, že stačí přicestovat do africké savany či pralesů na čtrnáct dní a portfolio se začne plnit těmi nejúžasnějšími snímky. Po pár dnech však obvykle přichází zklamání. Zvířata na planinách se příliš „akčně“ nechovají. Hladoví lvi neprohánějí stáda antilop, v mělkých vodách napajedel nejsou krokodýli každý den a migrace pakoňů, která probíhá se železnou pravidelností každý rok, se zrovna letos nějak zasekla. Za skutečně unikátní fotografií nebo zážitkem totiž stojí hlavně obrovské štěstí a trpělivost.

Při svém prvním větším focení v Africe jsem strávil měsíc v Keni, kde bylo mým cílem zdokumentovat velkou migraci pakoňů a zeber. První týden na východoafrických pláních probíhal neuvěřitelně – takřka všechny situace, které jsem chtěl zachytit, se během sedmi dnů před mým fotoaparátem opravdu odehrály. Při přechodech pakoňů přes řeku Mara jsem byl u vody vždy včas a i místo, odkud jsem mohl celou akci sledovat, bych sotva vybral lepší. Na konci prvního týdne se mi dokonce poštěstilo zachytit útok pětimetrového krokodýla nilského na zebru. Doslova z pár metrů! Bohužel, v následujících třech týdnech jsem už neviděl téměř nic, co by stálo za zmáčknutí spouště. Tohle „štěstí“ navíc trvalo ještě další dva roky.

Lvi při páření.

Podobně dopadla má zkušenost s pokusem pořídit dramatické fotografie lvů. Zachytit lva v jakékoli akci je velmi obtížné, vždyť „králové pouště“ dokážou odpočívat až dvacet hodin denně. Změna nastala v okamžiku, kdy jsem narazil na pářící se lvy. Vzhledem k tomu, že lví samec se dokáže spojit se samicí až padesátkrát denně, je jasné, že pozoruhodný snímek lze pořídit bez většího čekání.

Jiná zvířata je vůbec obtížné spatřit. Například levhart – téměř tři roky jsem se snažil pořídit záběry této krásné šelmy. S pokračujícími neúspěchy se má touha stávala posedlostí. Celé dny jsme s domorodým kolegou vydrželi jezdit podél vodních toků a v hustém podrostu hledat známky přítomnosti levharta. Naštěstí ani smůla netrvá věčně. V příštích letech jsem již „ své“ levharty potkával celkem pravidelně a řada snímků je akčnějších, než jsem si myslel.

Doufám, že „Afrika v pohybu“ na mě dlouho nezanevře.

Mladý lev byl na svůj úlovek velmi pyšný. Ještě hodinu po úspěšném lovu nosil mrtvou mangustu před celou smečkou. Na každý pokus svých vrstevníků přiblížit se však reagoval velmi podrážděně.

Mladý lev byl na svůj úlovek velmi pyšný. Ještě hodinu po úspěšném lovu nosil mrtvou mangustu před celou smečkou. Na každý pokus svých vrstevníků přiblížit se však reagoval velmi podrážděně.

Untitled_320.jpg

Pozorovat hejna snovačů rudozobých je velký zážitek. Jejich synchronizace při změně směru letu je neuvěřitelně dokonalá.

Pořídit poutavý snímek slona nebývá lehké. Slon v savaně není rozhodně tak zajímavým objektem, jak by se mohlo na první pohled zdát. Každá jen trochu nezvyklá poloha je tedy pro fotografa vítanou změnou.

Souboj zebřích hřebců bývá velmi tvrdý. V případě, že na sebe narazí dva stejně silní jedinci, může také trvat velmi dlouho.

Mladí hroši už v raném věku nacvičují souboje, které budou v budoucnu nabývat na tvrdosti. Týká se to zvláště samců, kteří při obraně svého harému soupeřům často způsobí i smrtelná zranění.

Sdílej článek dalším cestovatelům
Článek patří do rubriky: Fotoreportáže

Komentáře

Přečtěte si další podobné články