Vylepšili jsme stránku Lidé a Země.
Podívejte se na nový design.

8 hradů Otce vlasti

00.jpg
Autor článku: Pavla Apostolaki, Čtvrtek, 14. červnaec 2016
Autor fotografií: archiv redakce · Pavel Fabián · Profimedia
Karel IV. — cestovatel, diplomat, mecenáš, který v českých zemích i jinde založil řadu významných staveb. Oslavte 700. výročí narození jedenáctého českého krále a císaře Svaté říše římské na jeho hradech.

.

1. Karlštejn

Původně byla gotická stavba s rukopisem stavitele Petra Parléře vybudována (1348–1355) pro Karlovy soukromé účely coby malé sídlo s jednou věží.

Záměr uložit a střežit zde říšské korunovační klenoty a ostatky svatých pojal císař až později, v roce 1356. K jejich ochraně nechal ve druhém patře rozestavěné Velké věže upravit obytnou komnatu (s krbem a prevétem) na kapli svatého Kříže. Tu mimo jiné zdobí i soubor 129 deskových obrazů Mistra Theodorika (nejrozsáhlejší, nejlépe dochovaný a umělecky nejcennější soubor gotického malířství na světě!). V letech 1887–1905 proběhla přestavba hradu pod vedením architekta Josefa Mockera. V roce 1981 byl Karlštejn návštěvníkům uzavřen. Restaurace a vyřešení klimatického režimu v kapli svatého Kříže trvaly celých devatenáct let.

2. Wenzelschloss

Když město Lauf an der Pegnitz koupil Karel IV. od rodu Wittelsbachů, začal na nově získaném teritoriu horečně stavět. Výsledkem této aktivity bylo i vybudování hradu (1356) sloužícího vládci jako místo k odpočinku a k ubytování císařského dvora na cestě z Norimberku do Prahy. Pevnost také chránila obchodní cestu mezi těmito sídly. Mimoto se současně stala mocenskou oporou území Horní Falce, ze které chtěl panovník vytvořit českou kolonii Neuböhmen neboli Nové Čechy. Traduje se, že po Zlaté stezce spojující Prahu s Norimberkem projel Karel IV. během své třicetidvouleté vlády 60–74krát. Na Wenzelschlossu slavil císař i křest svého syna – budoucího českého krále Václava IV., který se narodil v devatenáct kilometrů vzdáleném Norimberku.

Wenzelschloss

Císař svůj český vliv projevil jak v názvu, tak v architektuře samotné stavby. Průčelí vstupní věže nechal ozdobit sochou svatého Václava (k vidění dodnes), jemuž byla zasvěcena hradní kaple. Ostatně tradice svátku našeho národního patrona se na hradě slavila až do reformace, kdy každoročně 28. září probíhala v místním svatostánku mše svatá.

Český král však svoji expanzi a integritu nově připojené Horní Falce k zemím Koruny české demonstroval i proslulým erbovním sálem. Zcela výjimečnou sbírku objevenou v roce 1934 pod vrstvou staré malby tvoří sto dvanáct erbů. Do stěny „Václavova hradu“ je ve dvou řadách vytesal pražský kameník. A to tak důkladně, že znaky zůstanou i po novém vymalování. Na zdích se skví erby Českého království, Opavského vévodství, Moravského markrabství, připomenuta jsou sídelní místa biskupů na území Koruny české. Nechybí ani znaky Prahy a Kutné Hory.

Nejobsáhlejší část výzdoby tvoří erby české, moravské a slezské šlechty, která tvořila císařovy spojence. Přestože galerie představuje evropský unikát a nejvzácnější klenotnici české a moravské heraldiky, velké množství turistů sem nezavítá. Pro návštěvníky je objekt otevřen provizorně a klíče od erbovního sálu obětavě spravují pracovníci místního archivu. Od roku 1985 totiž na hradě sídlí Akademie výtvarných umění z Norimberku. Múzy však dávají svému domovu vale a adepti sochařství i malířství zamíří do jiných prostor. Prozatím je budoucnost hradu patřícího svobodnému státu Bavorsko nejasná. Největší spolková země našich západních sousedů uvažuje o zřízení muzea heraldiky, jež by bylo ojedinělé v celém Německu. Rozhodnutí o dalším osudu Karlovy stavby tedy padne v Mnichově.

3. Karlsfried

Další hrad Karel IV. vytyčil v roce 1357 na nevelkém skalnatém hřbetu (475 m) vybíhajícím ze severního úpatí vrchu Strassberg. Karlsfried chránil především Žitavskou zemskou stezku „Gabler Strasse“, vedoucí ze Žitavy přes Lückendorf, Petrovice, Jablonné v Podještědí až do nitra Čech.

Karlsfried

Hrad obývala jízdní posádka zajišťující kupcům ochranný doprovod a bezpečí na cestách. Obchodníci platili na hradě clo za zboží (zejména sukno, pivo, sůl, boryt) a mohli zde i přenocovat. V roce 1441 Žitava Karlsfried vykoupila ze šlechtického držení a posléze jej nechala rozbořit. Kameny z hradu lidé vozili na stavbu svých nových domů plná tři století! Dnes ze středověké architektury zůstaly jen nevelké zbytky zdí a věží, zarostlé stromy a křovinami.

4. Montecarlo

Ještě coby markrabě moravský dal Karel v roce 1333 pokyn k výstavbě pevnosti i samotné vesnice Montecarlo, když osvobodil nedaleké město Lucca. Nový hrad byl obdivuhodným příkladem plánovaného rozvoje s patnácti monumentálními věžemi a čtyřmi branami. Jeho pevnost vydržela až do současnosti, a tak jej můžete obdivovat při výletu do Toskánska (leží přibližně 64 km na západ od Florencie).

Montecarlo

Je ovšem otevřený jen od května do října o víkendech (od 15.00 do 19.00 hodin). Během pracovních dnů si však můžete předem zamluvit prohlídku, stejně jako od listopadu do dubna. Středověkou fortifikaci doplňuje i malebné městečko obklopené vinicemi a olivovými háji.

5. Kašperk (Karlsberg)

Nejvýše položený královský hrad v Čechách (886 m n.m.) založil císař v roce 1356 kvůli ochraně zemské hranice, zlatonosného města Kašperské Hory a Zlaté stezky (obchodní trasy do německého Pasova). Hrad na výběžku kopce Ždánova naplnil svoji úlohu v českých dějinách v polovině 16. století.

Kašperk (Karlsberg)

Vinou nedostatku financí rychle chátral a upadal, až jej zcela opuštěný v roce 1616 odprodala královská komora městu Kašperské Hory, které je až do současnosti stále jeho vlastníkem. Přestože Kašperk není zrovna objekt s klasickou expozicí, při jeho návštěvě velmi dobře poznáte život na hradě v 15. století. Kastelán totiž zapojil do prohlídek audiovizuální projekce, jež věrně zobrazují již zaniklé části hradu. A tak se přímo před vašimi zraky postaví středověká komnata, vybaví nábytkem a nakonec zanikne…

6. Radyně

Hrad byl nazván na počest císaře Karlskrone. Češi však toto jméno nepřijali. Po smrti panovníka začali kamenný kolos nazývat Radyně podle kopce, na němž byl hrad zajišťující bezpečnost obchodní cesty z Norimberku do Prahy vybudován (1360). Hrad spravovali správci – purkrabí (většinou příslušníci drobné šlechty z Plzeňska), kteří měli správní a soudní pravomoci nad poddanými. Od poloviny 16. století vlastnily Radyni tři šlechtické rody, až ji v roce 1920 od Valdštejnů koupila plzenecká obec i s lesy.

Radyně

Historické památky se tehdy ujal nově založený Spolek pro záchranu Radyně a Hůrky, nyní o hrad pečuje město Starý Plzenec. Zřícenina ve výšce 567 m n. m. vévodí širému okolí ve dne i v noci (od roku 2006 je osvětlena) a tvoří dominantu celého Plzeňska. Vystoupáte-li na vrchol věže, rozprostře se před vámi krásný pohled na hrad Přimda, zámek Kozel, Starý Plzenec a na rotundu sv. Petra a Pavla.

7. Hrádek u Purkarce (Karlshaus nebo Karlův hrádek)

Smutný úděl postihl lovecký hrádek, který Karel IV. založil v roce 1357 jako své osobní sídlo určené k odpočinku. Záhy však o něj ztratil zájem. Hrad vklíněný mezi državy Rožmberků, s hlubokým příkopem a padacím mostem, postupně chátral, až se stal pustou zříceninou.

Hrádek u Purkarce (Karlshaus nebo Karlův hrádek)

Kouzlo středověkých časů můžete objevit u Hluboké nad Vltavou (přibližně 6 km) jak pěšky, tak na kole prostřednictvím nádherné cyklostezky podél půvabné řeky. Z hrádku nad levým břehem Vltavy jsou dodnes patrné dochované zbytky valů, příkopů, velké úseky zdiva budov při obvodové hradbě, včetně kaple a vjezdové brány. A možná se vám výlet vyplatí hned nadvakrát. Podle pověsti je vinný sklep pod hradem plný sudů.

8. Tepenec (Karlsburg)

V roce 1340 koupil markrabě Karel od olomouckého biskupství území kolem hory Tepenec. Na ní nechal mezi Olomoucí a Šternberkem postavit strážní hrad (dnes již zaniklý), jenž byl součástí takzvané jívovské cesty. Ta se nacházela v koridoru Jantarové stezky spojující Pobaltí s Jadranem.

Tepenec (Karlsburg)

Unikátní bylo ohromné opevnění předpolí hradu, které se rozpínalo do šířky zhruba 110 a sahalo do vzdálenosti 370 metrů. Bohužel osud středověké stavby zpečetila od 19. století těžba kamene, kdy blízký kamenolom postupně zlikvidoval celý kopec, na kterém hrad stával. Archeologové však zachraňují, co se dá. V lokalitě objevili 500 let starou studnu vyloženou jedlovým dřevem a nálezy z pozdní doby bronzové.

Vděk i po stoletích

Lauf an der Pegnitz těžil z výhodné pozice na hlavní obchodní trase mezi Prahou a Norimberkem, kde se stal prvním obchodním centrem s celnicí. Karel IV. udělil sídlu řadu výsad (včetně opevnění s hradbami a věžemi) a to za jeho panování ekonomicky rozkvetlo. Otisk vlády si městečko s 26 000 obyvateli cení dodnes. Ke Karlu IV. se hrdě hlásí, bere ho za svého panovníka a k výročí jeho narození letos pořádá řadu akcí. http://www.lauf.de V Laufu pamatují i na české turisty a poskytují jim prohlídky města v rodném jazyce. http://www.stadtfuehrung-lauf.de/

SLAVTE V CÍSAŘSKÉM STYLU

700. VÝROČÍ NAROZENÍ „OTCE VLASTI“ Rodným městem Karla IV. je Praha. Dne 14. května 1316 v domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí poprvé spatřil světlo světa.

VÝSTAVA CÍSAŘ KAREL IV. 1316–2016 VE VALDŠTEJNSKÉ JÍZDÁRNĚ V PRAZE http://ngprague.cz/

AKCE V HISTORICKÉ PRAZE http://www.karlovapraha.cz

VÝSTAVY NA PRAŽSKÉM HRADĚ https://www.hrad.cz

OSLAVY NA HRADĚ KAŠPERK http://www.kasperk.cz

Sdílej článek dalším cestovatelům
Článek patří do rubriky: Zkrátka

Komentáře

Přečtěte si další podobné články