Vylepšili jsme stránku Lidé a Země.
Podívejte se na nový design.

8 divů Albánie

104albanie1.jpg
Autor článku: Filip Weber, Středa, 26. Srpen 2015
Autor fotografií: Filip Weber
V Albánii najdete mnoho nádherných míst – skalních útvarů, křišťálových jezer i skvělých vyhlídek, málo známých a turistikou nedotčených. Většina z nich je uprostřed hlubokých lesů a v nepřístupných horách, které poskytují ochranu medvědům, vlkům, rysům a orlům.

.

1. Závratná vyhlídka

Kde se vám poštěstí vyjet autem na vrcholek hory až do výšky 2388 m n. m.? Já vím, není to moc sportovní, ale cestu si tady Albánci postavili. Na vrcholku hory je totiž kaple s hrobem prvního svatého otce, který do Albánie přinesl bektašskou víru. Toto náboženství je velmi rozumnou odnoží islámu, bektašové mají v sedle pod horou klášter a pravidelně zde pořádají poutě spojené s oslavami. Když už jste nesportovně nabrali výšku, pokochejte se překrásným výhledem a vyrazte pěšky na nedaleký vrchol hory Partizan – 2416 m n. m. Nikdo tam nechodí, a tak je cesta po hřebeni schůdná jen obtížně…

Závratná vyhlídka

2. Jezera Mičekut

„Jezera v pohoří Kreshtës? Vůbec netuším, jak se k nim dostat!“ říká Edvin Kasimati, ředitel Rally Albania a jeden z největších znalců divokých hor. Měsíce se toulá horami na terénním motocyklu, aby připravil nové trasy pro tuto nejtěžší evropskou cross country rally. „Je to nejopuštěnější oblast Albánie. V padesátých letech tady vysazovali na padáku anglické a jugoslávské diverzanty proti komunistickému režimu. Také tu lavina zasypala vojenskou jednotku, která je chytala, a pod sněhem zahynula i záchranná výprava,“ pokračuje Edvin nad pivem Tirana a výborným pečeným pstruhem, albánskou to specialitou. Setkali jsme se asi dva týdny po rally v Arras u rybích sádek. Jezera mi už dlouho ležela v hlavě, tak jsem si připravil vojenské mapy, terénní motorku, stan, spacák a vyrazil na průzkum.

Řada jezer je zde ve třech různých údolích, oddělených hřebeny. Zcela samostatná jsou jezera Shtrungës, dostupná od vesnice Kacni po šílené cestě vybuldozerované v úbočí hor. Šílená je svojí strmostí a zcela zničená od náklaďáků IFA, které svážely nelegálně vytěžené dřevo. Jezera Mičekut jsou dostupná poměrně pohodlně, tedy pokud pohodlně znamená chůzi v blátě. Po cestě vyjeté opět nelegálními těžaři, ale tentokrát chromu. V okolí krásných jezer Mičekut, kterých je asi osm pod stejnojmenným vrcholem hor, se chrom těží. Jezera jsou překrásně čistá, žijí v nich ryby a čolci, kolem jsou rozkvetlé louky, pasou se ovce. Místní ovčáci vyrábějí výborný ovčí sýr. Za sedlem v 1984 metrech n. m. je další jezero, které je plné kvetoucích leknínů a krásně se v něm zrcadlí torzo uschlé borovice.

Jezera Mičekut

3. Jezera Lurës

Asi nejkrásnější jezero Albánie Liqeni e Luleve (Leknínové jezero) najdete mezi jezery Lurës. Celkem dobrá cesta (v albánském pojetí, tedy kamenitá, rozbitá, ale sjízdná a průchozí) vede z vesnice Lura e Vjetër pod hřeben pohoří Kurora Lurës (Koruna Lure) a dál směrem k sedlu Qafë Murrë. Je zde asi jedenáct jezer. Původně ledovcová, s hrází navýšenou v roce 1985, aby zadržovala co nejvíce vody na suchá léta.

V roce 2014 byla nově opravená cesta z Lura e Vjetër k Leknínovému jezeru. Dostanete se sem ale jen terénním autem. Okolí celé cesty, které bylo dříve zarostlé překrásným bukovým pralesem, je dnes zcela vykáceno. Samozřejmě ilegálně. Cesta od Leknínového jezera k sedlu Qafë Murrë zůstává stále téměř neprůjezdná, jak je zničená od dřevařských náklaďáků. Na cestě jsem opakovaně našel čerstvý medvědí trus a v okolí často potkal zmije růžkaté.

Jezera Lurës

4. Jezera Valamarës a Lukova

Velmi obtížně dostupná křišťálová jezera jsou na vrcholcích pohoří Valamarës. Přístupná jsou nejlépe odbočkou z údolí Devoli, asi 8 km pod vesničkou Maliq. Cesta se špatně hledá: prostě pořád vzhůru a použít intuici. Pěšky můžete pokračovat přes vrcholky pohoří a pak po hřebeni k jezerům Lukova. Ta jsou kus od spojovací cesty mezi vesnicemi Bishnica a Kukur, pod sedlem Qafë Macës, ve výšce 1700 m n. m.

V minulosti byla obě jezera uměle navršenou hrází zvednuta, aby sloužila jako zásobník vody pro pastevce. Horní jezero ještě nedávno obklopovaly borovice staré až 170 let, dnes jsou již nelegálně vytěžené. Stejně tak hráz jezera je probagrována, aby se snížila hladina a projely těžební traktory… Velkou zajímavostí je „Bulharská zeď“ na protějším konci jezera. Během první světové války tady probíhaly boje a Bulhaři si zde postavili cestu pod skálou.

5. Skalní monument Guri i Cjapit

Hned vedle univerzitního města Korçë je národní park Bredhi i Drenovës. Park by měl chránit unikátní porosty jedlobukových pralesů – jedli kefalonskou, borovici černou, tis a cesmínu. Bohužel jej ale také jako jiné lokality postihla nelegální těžba dřeva. V národním parku je skalní monument Guri i Cjapit (Kozí kameny), vytvořený slepencem a prošpikovaný jak jinak než bunkry. Celá oblast byla do devadesátých let uzavřeným vojenským územím. Skalní útvar je přístupný dramatickým kaňonem z vesnice Drenovë na předměstí města Korçë. Cesta vede kolem opuštěných dolů na lignit. Ještě nedávno se zde těžilo. Aby jela elektrická důlní lokomotiva, musel horník držet rukou v gumové rukavici drát na troleji.

Skalní monument Guri i Cjapit

6. Skalní monument Guri i Kamjes

Kousek vedle, u města Pogradec, najdete Guri i Kamjes. Obrovský černý skalní útvar připomínající hlavu se tyčí nad údolím řeky Velçan. Přístupný je od vesnice Darhas u Pogradce po celkem slušné cestě. Na cestě od Guri i Kamjes do pohoří Valamarës jsem jednou za deště tahal své terénní auto na 6 km cesty 17krát navijákem. Od Guri i Kamjes můžete pokračovat pěšky k jezerům Valamarës.

Skalní monument Guri i Kamjes

7. Horské planiny

Horských planin nebo při otrockém překladu polí je v Albánii řada. Položené jsou ve výšce 1500–2000 m n. m. a začátkem léta nádherně rozkvetlé. Květiny vydrží obvykle do půlky léta, než jsou vypasené velkými stády ovcí a koz. Fusha e Lugjeve, Fushe Laj, Fusha e Vjeter, Fusha Sharkut a další. Fusha e Lugjeve se rozkládá mezi městy Reps a Kukës ve výšce 1400 m n. m. a je planinou propastí. Ve vápencovém masivu se zde vytvořila spousta propastí a škrapů. Určitě by stály za prozkoumání. Planina je dostupná po dramatické a strmé cestě ve skalním masivu, která se zvedá z výšky jen 200 m n. m. od města Rreps.

Další krásnou planinou je Fushe Laj mezi městy Gjegjan a Pukë na úbočí hory Maja e Sučelit vysoké 1475 m. Mohla by to být v překladu „planina praní“. Bylo tím zřejmě míněno praní ovčích kůží. Planina je pokrytá borovými lesy, rozkvetlými loukami a – jak jinak – horskými jezery. A Fusha Sharkut je zase planinou ovčích kožichů. Asi je na planině Laj vyprali a na planině Sharkut pak sešili. Fusha Vjeter je prostě „stará planina“, na jaře pokrytá rozkvetlými kosatci. Každá z nich by stála za samostatný přechod s batohem.

Horské planiny

8. Horalé

Víte, co je na albánských horách nejkrásnější? Lidé, horalé. Sami chudí přežívají od zimy do zimy, jen z ovčího sýra a toho, co si vypěstují na poli. Nemají nic a o to nic se s vámi, když přijdete slušně a s pokorou, rozdělí. Zákon pohostinnosti je zde postaven nade vše. Nebezpečí? No, možná ti medvědi a zmije.

Albánie skrývá mnoho dalších překrásných míst. Jsou ukryta vysoko v obtížně dostupných horách a snad tak zůstanou ochráněna před náporem masového turismu, kterému podlehl krásný Theth.

Horalé
Sdílej článek dalším cestovatelům
Článek patří do rubriky: Zkrátka

Komentáře

Přečtěte si další podobné články