Vylepšili jsme stránku Lidé a Země.
Podívejte se na nový design.

3 otázky pro Tomáše Beránka, geografa a předsedu sdružení Namasté Nepál

008-002.jpg
redakce, Pondělí, 2. března 2009
Jak odhadujete budoucnost této malé země a novorozené republiky vzhledem k její historii a poloze mezi dvěma velkými a významnými státy?

Je velice těžké odhadovat vývoj v Nepálu. Nepálci mají radost z toho, že konečně nastal po mnoha letech mír, ale mají pocit ztracené jistoty, kterou jim dodávala tradiční monarchie. Značná část obyvatelstva je nevzdělaná a nechá se snadno přesvědčit nesplnitelnými sliby politických stran. Navíc přetrvává i strach z maoistů, kteří v minulých letech používali opravdu nevybíravé praktiky. Zemi sužuje i značná korupce. Jisté je jen to, že pokud se nepálské politické reprezentaci podaří udržet mladou a křehkou demokracii při životě, bude to v daleké budoucnosti znamenat vymanění ze žebříčku nejchudších zemí světa. Ale nebude to cesta jednoduchá.

2. Jak se podle vaší zkušenosti změnil Nepál za posledních deset let? Jak ho například ovlivnil turismus?

Především mladí se orientují na „vymoženosti“ Západu. Ulice Káthmándú se zaplnily motorkami, mladí obyvatelé metropole vyhledávají diskotéky. Mobilní telefony pronikají už i do nejzapadlejších vesniček. Turismus ovlivňuje oblasti podél trekových cest: zde se obyvatelé naučili, že zahraniční návštěvníci jsou zámožní a mohou za všechno štědře zaplatit, třeba i za pouhé vyfotografování. Ale když zavítáte do vesniček, kde je turista velkou vzácností, každý za zvěčnění na fotografii poděkuje. Místní lidé vás tu považují za přítele, nikoliv za objekt výdělku.

3. Působíte ve sdružení Namasté Nepál, které podporuje vzdělání nepálských dětí. Jaký je mezi veřejností o vaši činnost zájem?

Dá se říci, že většina lidí v České republice je příznivě nakloněna pomoci chudým, ať je to kdekoliv. Zájem o aktivity našeho sdružení v Nepálu je celkem velký a má vzrůstající tendenci. Hlásí se nám dobrovolníci, kteří jezdí učit angličtinu do nepálských škol, které jsme postavili, objevují se i první zájemci o dobrovolnickou pomoc v nemocnici, kterou jsme právě začali budovat. Samozřejmě se občas setkáme např. s názorem, že proč máme pomáhat lidem, kteří mají kolem sebe spoustu odpadků. Ale je potřeba si uvědomit, že se jedná o plasty, plechovky a igelitky, které jim do jejich krásné země zatáhli lidé ze Západu, aniž je naučili, jak tento odpad likvidovat.

Sdílej článek dalším cestovatelům

Komentáře

Přečtěte si další podobné články