Vylepšili jsme stránku Lidé a Země.
Podívejte se na nový design.

3 otázky pro Petra Kašpara, účastníka vodácké expedice na řeku Dinchiyu

redakce, Pátek, 1. února 2008
Jak se nakonec lišila realita celé expedice od vašich nejhorších představ, které určitě přípravě na expedici předcházely?

Nemohu říci, že bychom měli před expedicí nějaká zlá očekávání. Nebo nám to možná nedocházelo. Podvědomě jsme se připravovali na probdělé noci na břehu řeky s filtrem na vodu a nekonečné pumpování, na zběsilé pádlování, abychom utekli před rozzlobenými hrochy na řece Omo. Snad ani z nočních návštěv domorodců na kmenových územích jsme neměli nijak velké obavy. Jenže na Omo jsme se nedostali a řeka Dinchiya nám přinesla úplně jiná překvapení než ta, na která jsme se připravovali.

2. Jaké byly okolnosti vaší nehody, co se vlastně na řece přihodilo a jak to ovlivnilo celou expedici?

Jelikož jsme se rozhodli splout úplně neznámou řeku, počítali jsme s obtížemi. Podle charakteru krajiny a znalosti prostředí na soutoku Dintchiye a Oma jsme tipovali jiný ráz krajiny a řeky. Největším problémem ale byla výbava, která byla zvolena na velký tok. Těžký raft naložený věcmi pro plavbu a život na Omu neměl co dělat v úzkém kaňonu a na malé a zablokované řece. Výsledkem byl pomalý a vysilující postup, který časově znemožnil dodržet původní plán. Vysílení a únava pak způsobily neopatrnost a následná zranění, která zastavila další postup expedice.

3. Na jihu Etiopie je obvyklé, že se mezi domorodými kmeny za všechno platí – za focení, za pobyt, zkrátka za každou maličkost. Vám pomáhali domorodci zcela nezištně?

Podle lidí z vesnice Shama jsme byli prvními bělochy, kteří navštívili tuto oblast. Možná nám pomáhali nezištně, když viděli, jak vypadáme a v jakém stavu se nacházíme. Rozhodně v oblasti Kafa není masově rozvinut turismus a lidé nejsou poznamenáni zájmem komerčních výprav a lovců senzací.

Sdílej článek dalším cestovatelům

Komentáře

Přečtěte si další podobné články