Vylepšili jsme stránku Lidé a Země.
Podívejte se na nový design.

Se solárními koly do Kazachstánu

Czech-Solar-Team.jpg
Honza Galla, Pátek, 21. června 2013
Více než rok jsme se připravovali na tento den. Na den startu závodu solárních kol, který vede z francouzského Chambéry do kazašského hlavního města Astana.

Celý závod se jede expedičním charakterem, tedy bez podpůrných aut, bez předem domluvených noclehů, s veškerým vybavením naloženým na kolech. Jediným kontrolním bodem je ruské Soči, ve kterém se budou v příštím roce konat zimní olympijské hry. Celkem na účastníky z šesti zemí čeká něco mezi sedmi a osmi tisíci kilometry podle toho, kterou trasu zvolí a jak se jim bude dařit navigace.

Už v pátek 14. 6. 2013 proběhly v Chambéry technické přejímky samotných kol, které jsou sice svázány technickými regulemi, ale jejich rozmanitost je více než obrovská. Od standardních kol se solárními panely na vozíku, přes lehokola a ležaté tříkolky, až po ručně poháněný handbike či kolo, kterému jsme okamžitě dali přezdívku „Dostavník“. Omezení se týkají výkonu motorů, délky vozíku, na kterém jsou umístěny solární panely, či počtu kol celé soupravy. Stejně tak se vyžadují i bezpečnostní prvky v elektro výzbroji, kterou kola mají.

Vzhledem k tomu, že se většina závodníků, stejně jako my, připravovala už déle než rok, všechna kola prošla přejímkami a v sobotu ráno mohl být celý podnik oficiálně zahájen na náměstí technologického centra Technolac Savoie, a to za přítomnosti představitelů centra, správní oblasti Savojska i kazašského velvyslance ve Francii. Pak jsme se všichni vydali na dvoudenní propagační jízdu přes zdejší region, která končila na vrcholu sedla Petit St. Bernard ve výšce 2188 metrů nad mořem. Tam byl na nedělní večer naplánován odjezd.

Mohlo by se zdát, že výjezd do alpského sedla bude s elektrokolem hračkou. Vzhledem k tomu, že jde o dlouhé třicetikilometrové stoupání a kola jsou plně naložena a navíc doplněna o celý solární systém, dal Petit St. Bernard mnohým účastníkům včetně nás solidně zabrat a do sedla jsme dojížděli značně roztahaní a utahaní. Nohy se nám sice trochu třepaly a motory se přehřívaly, ale zážitek průjezdu mezi vysokými sněhovými bariérami a pohled na Mont Blanc stál opravdu za veškerou vynaloženou námahu.

Protože se v cíli očekávají rozdíly mezi jednotlivými jezdci v řádu dní, startovalo se podle toho, jak kdo nahoru dojel a kdy sám chtěl. Šlo především o to, aby každý měl možnost pohodlně najít nocleh.

V následujících dnech nás čeká přejezd Itálie, Slovinska, Chorvatska a postupně se začneme přesouvat dále na východ, kde očekáváme ještě větší vedra, daleko horší silnice, problémy s byrokracií i nedostatek obchodů a vody. Ale to hodně předbíháme, to ještě budeme muset hodně zabrat, protože nás každý den čeká zhruba 200 km tak, abychom do Astany dojeli za čtyřicet dní, které jsme si na závod vyčlenili. Čtyřicet dní, které jak doufáme, budou slunečné, a které budou přát nejen nám, ale i všem dalším třiceti účastníkům.

Czech Solar Team

Honza Galla (32) a Karel Šebela (40) absolvovali už v roce 2011 svou první solární výpravu. Tehdy ještě na ležatém tandemu se dvěma solárními panely na speciálním vozíku za sebou. Panely, které tenkrát měli, byly až příliš těžké a motor málo výkonný. Za 13 dní se jim podařilo ujet 2300 km.

Když se dozvěděli o připravovaném závodu, věděli, že se jej chtějí zúčastnit. V první řadě museli přemluvit organizátora, aby je pozval i přesto, že nemluví francouzsky, což byla pro první ročník podmínka. Už dva měsíce nato jeli do Maďarska testovat svou koncepci tříkolky se solárním panelem nad jezdcem i na vozíku. Jejich strategie vychází z předchozích zkušeností a sází na maximální velikost panelů i baterií. Dali si za cíl dojet do Astany za maximálně 45 dní. Jejich cestu můžete sledovat na www.czech-solar-team.com nebo na jejich facebookovém profilu https://www.facebook.com/CzechSolarTeam.

Sdílej článek dalším cestovatelům

Komentáře

Přečtěte si další podobné články