Vylepšili jsme stránku Lidé a Země.
Podívejte se na nový design.

Hlupačky! Jely samy a teď mají, co zasloužily!

3-P201503280170601.jpeg
Lenka Klicperová, Pondělí, 30. března 2015
Tyto komentáře mi většinou spolehlivě zvýší hladinu adrenalinu v krvi. Korunu jim teď nasadil prezident Zeman, který se vyjádřil po návratu dvou unesených Češek jako klasický mizogyn.

Možná nevědomě, možná vědomě, do jeho mozku skutečně ani nechci vidět. Prokázal, že disponuje další obdivuhodnou vlastností – sociální empatií limitně se blížící nule. Nazvat obě mladé ženy nezodpovědnými hlupačkami je opravdu velmi citlivé, zvlášť po všech těch hnusech v diskusích na internetu, které se vyrojily v podstatě okamžitě po zprávě o jejich propuštění. Česká veřejnost vůbec prokázala obdivuhodnou znalost prostředí Pákistánu, případně Afghánistánu, případně rovnou celého muslimského světa. Těch mudrlantů, kteří přece přesně vědí, jak moc nebezpečné je cestovat do těchto oblastí! To oni by přece nikdy neudělali, když můžou ležet každý rok na stejné pláži v Chorvatsku (nic proti Chorvatsku, je krásné a mám tuto zemi moc ráda, ale…).

Proč je ale Zeman mizogyn? Stejně jako většina negativně komentujících články o obou unesených se soustředí na jeden fakt – tedy na to, že jde o ženy. A ještě k tomu mladé. A cestovaly – považte – samy! Bez mužského doprovodu! Nepřipomíná vám tato rétorika tak trochu radikální islám?

Pokud vím, dívky cestovaly autobusem s ozbrojeným doprovodem, který jim poskytly pákistánské úřady. Udělaly vše, co bylo v jejich silách a finančních možnostech, aby tuto trasu rychle přejely. S trochou štěstí by se jim to podařilo. Tak jako mnoha jiným evropským cestovatelům před nimi. Jenže ony měly smůlu. Byly ve špatný čas na špatném místě. Z autobusu je vyvlekli muži, kteří na ně mířili kalašnikovy. Co myslíte, že by v takové situaci udělal muž na jejich místě? Hrdinně by odzbrojil tlupu radikálů, spoutal je a přivolal pákistánskou policii? Jaký je v takové situaci rozdíl mezi tím, jestli je uneseným muž, nebo žena?

Mám, řekla bych, celkem dost zkušeností s cestováním po zemích, které nejsou pro Evropanku bezpečné (jen namátkou Afghánistán, Irák, Demokratická republika Kongo, Haiti, Niger…). Většinou cestuji za prací – tedy dělám na místě reportáž, ať už psanou, nebo televizní dokument. A většinou cestuji také ve dvojici s jednou z mých kolegyň ze sdružení Femisphera. Člověk v takových zemích musí umět pracovat s mírou rizika, musí zde mít vybudovanou síť kontaktů, které mu pomáhají přežít – a navíc přivézt i nějaký natočený nebo nafocený materiál. To obnáší mnohem náročnější přípravu a větší nároky na zajištění bezpečnosti, než když místem pouze projíždíte.

Šéfredaktorka LaZ Lenka Klicperová (vpravo) s kolegyní Jarmilou Štukovou při natáčení v uprchlickém táboře v Afghánistánu.

Lenka Klicperová (vpravo) s kolegyní Jarmilou Štukovou při natáčení v uprchlickém táboře v Afghánistánu

Avšak – znovu opakuji – z hlediska míry rizika únosu je úplně jedno, zda jste muž nebo žena. Nezaznamenala jsem žádné podobné reakce v případu Čecha uneseného nedávno v Libyi. Rozčilovala se snad půlka národa, proč jel vydělávat velké peníze do chaosem rozložené země, promořené fundamentalisty (a nejen ty z Islámského státu)? Nadávali mu do hlupáků a nezodpovědných blbů? Opravte mne, ale já myslím, že ne. A to tam nebyl z nějakých řekněme vyšších cílů, jako je poznání a sebepoznání.

Pro mne je odsouzení důvodů, proč Hana a Antonie cestovaly, výrazem české malosti a hlouposti. Kdyby nebylo lidí, kteří občas přijmou určitou míru rizika a vydají se do neznáma, kde bychom dnes byli? I Kolumbus jednal z pohledu prezidenta Zemana jako nezodpovědný hlupák, který ohrozil sebe i celou svou posádku…

Sdílej článek dalším cestovatelům

Komentáře

Přečtěte si další podobné články