Vylepšili jsme stránku Lidé a Země.
Podívejte se na nový design.

Čeští polární vědci testují outdoorové vybavení pro extrémní podmínky

1_Česká polární stanice J. G. Mendela na ostrově Jamese Rosse. Foto Kamil Láska.jpeg
Matěj Franěk a Pavel Kapler, Středa, 14. ledna 2015
Teploty hluboko pod bodem mrazu, vlhkost vzduchu nepřesahující jednotky procent, trvale zmrzlá půda, led, sníh, mrazivý vítr nabírající zničehonic absurdní rychlosti… Tyto extrémní podmínky nemusí na svém těle pociťovat jen vrcholoví sportovci nebo outdooroví nadšenci při vysokohorských výstupech či přechodech polárních oblastí. Při své práci se s nimi potýkají i vědci, kteří provádějí výzkum v nejjižnějších nebo nejsevernějších oblastech naší planety.

Příkladem mohou být i čeští vědci, kteří každý rok na více než dva měsíce vyrážejí na nejchladnější kontinent. Extrémní podmínky Antarktidy využívají samozřejmě primárně jako předmět vědeckého bádání, ale firmy z rozličných oborů už poznaly, že je možné využít jejich zkušeností i k vývoji svých produktů. A poznali to také výrobci outdoorového vybavení. Je dlouhodobým zvykem, že na vývoji tohoto vybavení se podílejí hlavně sportovci při svých extrémních výkonech. Jenomže tyto výkony musejí nezřídkakdy podávat i samotní vědci k posunutí poznání globálních souvislostí.

Na konci prosince minulého roku vyrazila na svou již 9. polární expedici na antarktický kontinent vědecká výprava Přírodovědecké fakulty brněnské Masarykovy univerzity. Vědci zamířili na českou vědeckou stanici Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse u pobřeží Antarktického poloostrova.

Stanice byla vybudována v letech 2005 až 2006, když se tak povedl uskutečnit projekt, který vznikl na půdě Geografického ústavu Přírodovědecké fakulty MU v roce 1999. Do té doby se musely české polární výzkumy realizovat na zahraničních stanicích. Výzkum v polárních oblastech je důležitý zejména pro pochopení globální změny klimatu a jejího vlivu na životní podmínky na Zemi.

Bádání na české vědecké stanici probíhá každý rok zhruba od ledna do března, tedy v období antarktického léta. Ostrov Jamese Rosse, který je vzdálen od pobřeží Jižní Ameriky přes 1000 km, je díky podmínkám unikátního odledněného území své severní části ideálním místem pro vědecké pokusy. Stanice umožňuje klimatologický, geologický, fyzicko-geografický i biologický výzkum nejen v různorodých podmínkách odledněného území pobřežní oázy, avšak její strategické umístění dovoluje zkoumat a srovnávat i zaledněné antarktické oblasti.

I vědci se při své práci musejí potýkat s extrémními podmínkami. Foto: CzechPolar

Na letošní vědeckou expedici se vydalo 15 vědců a techniků. Primární náplní výpravy je pokračování v dlouhodobém klimatologickém, biologickém a geomorfologickém monitoringu, ale letos dojde i na zkoumání genové rozmanitosti ohrožených populací tučňáků.

Lékař expedice se kromě své rutinní práce věnuje také pozorování vlivu extrémních podmínek na lidský organismus, což lze mimo jiné využít i při sportovních výkonech či jiných expedicích. Technická část výpravy se zaměřuje na zlepšení využitelnosti a obyvatelnosti stanice, které v minulých letech znemožnil zámrz oceánu, díky němuž nebylo možné dopravit na stanici potřebný materiál.

Ani letos nebyla situace jednoduchá a expedice musela oproti plánům čekat v argentinském Río Gallegos o pár dnů déle, než se umoudří počasí. Se zpožděním tak posádka i zásoby dorazili na místo určení 6. ledna. Stanice však nemá pouze vědecké poslání, ale snaží se pomáhat také v technickém pokroku: „Naše vědecká stanice se aktivně zapojila také do spolupráce s průmyslem, především v oblasti konstrukčně-materiálových věd. Testujeme například odolnost průmyslových polymerů vůči UV záření, komunikační technologie, systémy odpadového hospodářství v polárních podmínkách nebo se podílíme na vývoji nové generace vybavení pro extrémní podmínky,“ zmiňuje Pavel Kapler, vedoucí expedice. Již v minulých letech se tato expedice podílela na vývoji outdoorového oblečení a vybavení pro české výrobce a letos tomu není jinak.

Dodávané vybavení využívají vědci zejména při bádání mimo základnu, kdy musejí čelit extrémním antarktickým podmínkám při vícedenních výzkumných výpravách, kdy se bez kvalitního zázemí neobejdou. A co již na vlastní kůži vyzkoušeli a jaké jsou jejich dosavadní poznatky? To opět popisuje vedoucí expedice Pavel Kapler: „Extrémní podmínky Antarktidy už stály české vědce spoustu sil i výstroje. Tři stany uletěly a včetně spacáků, notebooků a dalšího vybavení beze stopy zmizely při epizodě katabatického větru hned v jedné z prvních sezón; loni se zase kvůli nedovíratelnému zipu celý vnitřek neobývaného skladovacího stanu ze 100 % naplnil přes noc kompaktní ledovou „nádivkou“. Těšíme se, že nové expediční vybavení projde testem úspěšně a my ho budeme moci dlouho a spokojeně používat.“

Aktuální zprávy z expedice sledujte také na:

https://www.facebook.com/….sci.muni.cz

http://polar.sci.muni.cz/…y-z-expedice

Skupinové foto české vědecké expedice Antarktida 2014-15, Río Gallegos, Argentina. Foto: CzechPolar
Sdílej článek dalším cestovatelům

Komentáře

Přečtěte si další podobné články